Relativita

Pan Tomio Okamura napsal o plzeňských právech moc pěkný článeček („Moc bulvární válcuje vládu práva“) na svém blogu na idnes, a protože se pozastavil nad tím, jak mohl pan Moravec objektivně a nestranně moderovat své dialogy s panem Pospíšilem, když s ním podle některých médií sdílel stůl a lože, byl promptně označen za homofobního.

Protože jím není a navíc je moudrý, reagoval na svém blogu stejně promptně článkem „Jsme občané a Češi, naučme se s tím žít.“ Stojí rozhodně za to připojit se k těm dosavadním skoro pěti tisícům čtenářů a pozorně si jej přečíst, rozhodně nejen proto, že v něm mimo jiné poznamenává, že zatímco takový pan Fenič je ozdobou své minority, pan Pospíšil je její ostudou.

Včerejší zveřejnění výběru údajně vynikajících studených jídel jedné proslulé pražské vinárny rozhodně nemělo být šířením poplašné zprávy, naopak. Povídá se, že jedna komisní paní (čímž je míněna paní z jedné komise, dokonce její šéfová, ne snad dáma nabízená v komisi) tam u vínka vypraví, jak zakáže plzeňským právům přijímat nové studenty, aby tím pomohla bývalým novopečencům, nezměrně neochotně se chystajícím do exilu neznámo kde.

Neb je logicky nechce vůbec nikdo vůbec nikde, ledaže by snad věnem přinesli třeba možnost právnického magisterského studia, ilegálně domluvenou s onou komisní dámou, nějaké té vysoké škole manažerské informatiky, ekonomiky či čehosi podobného (shoda šéfovských jmen je jistě jen náhodná).

Já osobně tomu nevěřím. Říká se mi to sice velmi, velmi těžko, ale nemyslím si, že by kdokoli mohl být stupidní, aby se chystal něco tak pitomého provést, neboť nejenže dvakrát nevstoupíš do téže řeky, ale ani Ti dvakrát nikdo nenaletí na sebelépe vymyšlený blud.

Na druhé straně už Jan Amos Komenský, a to byl přece jen učitel národů, i když na druhé straně taky bídný rychlostudent, který za pouhé tři roky (1611 až 1613) vystudoval hned dvě univerzity navíc od sebe skoro pět set kilometrů vzdálené (v Heidelbergu a v Herbronu), se proslavil citátem, že „nejspíš vopilej ti pravdu poví,“ a navíc ve svém Labyrintu světa napsal, že „i dosti volaje, přec jen do mozku se dovolat nemohl,“ takže podle něj na každém sebepitomějším šprochu může být bohužel pravdy trochu a lidé mohou občas dělat věci docela nerozumné.

Abych teď nezavařil chudákovi učiteli národů kvůli jeho navíc poněkud distančnímu (500 km je 500 km, zejména tehdy) rychlostudiu.

Vždyť přece (bohužel) víme, že pan magistr bohatnoucí psaním odebíračských blábolů svého času lidstvu ozřejmil, že zrušit diplom lze kdykoli bez ohledu na zákonem stanovené lhůty a že vážným pochybením odůvodňujícím odebrání titulu je studium kratší tří let.

Sice tiše doufám, že Komenského diplom nepůjde zrušit, protože před pár stoletími shořel v Lešně, ale kdo ví, pan odebírač je, jak známo, šikula (a navíc za ty peníze, že?).

Což mi připomíná, že chudák Einstein svého času obdržel v Praze roční plat 6400 korun, jenže to byl jen nějaký obyčejný Einstein, který objevil jen to, že čas je relativní, zatímco pan pisatel odebíračských dopisů objevil, že při dostatečně velkém honoráři může být relativní všechno.

A tak se můžeme směle bát o diplomy třeba takového F.L. Čelakovského, jehož vyhodili z univerzity (už jako učitele), protože ho udal kolega za neuctivé výroky o mocnářových projevech, nebo například Plzni bližšího Františka Křižíka, který vystudoval vysokou školu, i když vůbec nesložil maturitu.

« Zpět