Reparát?

Za skutečně zajímavými zprávami odcházejícího týdne, třeba, že v Číně byl bezmála po celou minutu k vidění Brockenský přízrak, se na samém chvostu pozornosti médií i čtenářů krčí ubohý štěk o tom, že šéfka Akreditačné komise zopakovala svůj atak na plzeňská práva. Není ovšem divu, že pozornost médií i čtenářů je tak zanedbatelná. Brockenský přízrak je neobyčejně půvabný (jde o duhový prstenec kolem letícího letadla), zatímco na ataku na plzeňská práva a jeho nositelích není půvabného pranic, naopak, jde o nefalšovaný jarmark ošklivosti (samozřejmě ošklivosti myšlenek).

Brockenský duhový přízrak se objevuje velmi vzácně, zatímco výkřiky jedné komisní dámy a jí preferovaných novopečenců otravují normální lidi téměř soustavně. Krásný Brockenský přízrak se zjevuje jen nakrátko, zatímco plzeňští novopečenci a jejich komisní podpora straší sice jen hloupoučce, ale zato skoro pořád.

Podle některých z Vás jde v případě nejnovějšího pokřiku o (celkem ubohou) pomstu za to, že si plzeňská právnická fakulta, potažmo celá univerzita, dovolily vyvrátit předloňská vášnivá proroctví oné komisní dámy, jak na to v článku „Moc bulvární válcuje vládu práva“ na svém blogu na idnes.cz nedávno upozornil například i pan Okamura.

Jiní naopak spatřují v současném nevelmi rozumném počínání oné komisní dámy jakousi snahu o prorocký reparát. Když jejím původním proroctvím, jedním renomovaným blogerem velmi případně a výstižně pojmenovaným „plzeňské třeštení“ (ve stejnojmenném článku z 20. října 2009), většina normálních lidí neuvěřila ani tenkrát, objevují se po dvou letech myšlenky sice stejně nevalné a zcestné (někde jsem se doslechl, že jaký pán, takový krám), ale přece jen poněkud jiné.

Soudobé střelivo je ovšem nečekaně bídné. Hlavními důvody, proč by měla být právnická fakulta bez zbytečného prodlení odstřelena, jsou takové ďábelskosti, jako že výběrové řízení na místa nových pedagogů bylo vyhlášeno jen elektronicky, že dlouhodobý záměr fakulty po zapracování podnětů a připomínek členů vědecké rady byl rovněž rozeslán jen elektronicky, a ovšem, že její chráněnci, bývalí novopečenci, se při svých mnohaletých prázdných příslibech svého odchodu konečně uřekli a byli vzati za slovo.

Jen na okraj, jeden z Vás mi vytkl, že označuji výkřiky oné komisní dámy za vymyšlené, protože něco takového se podle něj snad ani vymyslet nedá. Laskavý čtenář ihned nabízí své vysvětlení, a to vysvětlení neobyčejně logické: amanita muscaria.

Možná, že podobné logické vysvětlení je i za návrhem nového pseudoobčanského zákoníku. Že by také amanita musaria? Po zběžném (ba i každém dalším) nahlédnutí do pseudokodexu se podobné zdůvodnění téměř vnucuje.

I když samozřejmě mohou být i jiná. V posledním čísle Bulletinu advokacie poznamenal jeden z autorů, že opravdu nejde o kodex pro třetí tisíciletí (jak by také mohlo, když je sestříhán z paragrafů z dob feudálních, případně ještě dávnějších)?

Ovšem už Albert Einstein svého času poznamenal, že sice neví, jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka, ale pokud bude, bude se v té čtvrté válčit už jen kameny a klacky. Že by pseudokodex byl zákonem prorocky připraveným právě pro takovou dobu?

Apropos, amanita muscaria má i svůj krásný, ryze český název: muchomůrka červená.

« Zpět