Reportážně děsivá

Jasně, že tyto stránky slouží ochraně absolventů plzeňských práv před nedůvodnou a odsouzeníhodnou šikanou, které se jim bohužel měrou nevídanou v civilizované společnosti dostává kupodivu právě ze strany těch, kdo berou nemalé peníze za to, aby je chránili.

Ale protože jsou do kauzy zapleteni i politici a jejich vlastní novináři, není občas zbytí a musí se reagovat i na bláboly, které se plzeňských práv týkají jen vzdáleně, okrajově a celkově maličko.

Reportéři nejmenované veřejnoprávní televize se konečně po týdnech uraženého mlčení dali slyšet, že to byli právě oni, kdo zabránil vytunelování jedné zahraniční společnosti, která se podle nich soudí o nemalý peníz s českým státem (já nic, já nesmím ani naznačovat, ale oni pořád naznačovali něco o tom, že tu společnost, která pořád chce peníze od našeho státu, chtěly o část těch peněz připravit nějaké jiné společnosti, dokonce taky zahraniční, ale odvážní reportéři ji svými udatnými kresbami od tohoto rizika zachránili). Bohužel se nikdo normální z mých známých (ani jejich známých ani známých jejich známých) na jejich pořad už nechce dívat a tak jsem to martyrium musel podstoupit aspoň po internetu sám.

Je teď docela a úplně jedno, proč právě veřejnoprávní televize za koncesionářské poplatky tak úporně brání onu zahraniční firmu (aby ji, nedej bože, někdo nevytuneloval) a proč si tak šťastně mne ruce nad tím, že by stát měl zaplatit nějaké miliardy právě této firmě a ne někomu jinému. Podstatné je, že údajně měli tohoto úžasného výsledku dosáhnout jenom tím, že nakreslili všelijaké ošklivé pavoučky, naskládali do nich bez ladu a skladu různé lidské hlavy, a zahraniční firma byla zachráněna, protože tuneláře reportérský pavouk k smrti vyděsil (fakt vypadal dost příšerně). Jinak řečeno, že jejich pořady a sítě, které v nich usilovně splétají, jsou tak odporné, že všichni široko daleko utíkají co nejdál (já bohužel vzhledem k zákonné povinnosti mlčenlivosti nesmím pořád ani naznačovat, jestli se taky bojím a kolektivně či osaměle prchám, nebo se mi jen zvedá žaludek).

Jestli je to ale opravdu tak snadné, pak se ovšem dotčeně ptám a jménem zklamaného koncesionářského lidstva i zlobím.

Proboha, proč nenamalovali pavouka, aby se ho lekla ropa unikající z podmořského vrtu a nemohla nadále svým podvodným (pardon, nechal jsem se unést, opravuji: podvodním) tryskáním ničit prostředí našeho nejdůležitějšího spojence? Proč nenamalovali pořádně hnusného (i když namalovali skutečně velmi hnusného) pavouka, jehož by se lekla i islandská sopka a nemohla by nadále z ohavných tunelů svého kráteru poškozovat hospodářské výsledky leteckých společností? Konec konců, proč nenamalovali obzvlášť odporného pavouka, který by vyděsil velitele císařských vojsk tak, aby utekl od Bílé Hory on a ne česká stavovská vojska? Za mizerný koncesionářský peníz mohli zachránit ne jednu zahraniční společnost, ale celou naši historii i současnost.

A tak si dovoluji pány reportéry velmi důrazně vyzvat, aby točili ještě odpornější a děsivější pořady a zahnali tak aspoň hrozbu konce světa v prosinci 2012 někam o kousíček dál. Pokud tohle všechno umí, pokusím se ukecat sousedku, která je minule tak razantně vykopala ze svého chodníku, přemluvit, aby je tam tentokrát chvíli nechala. Dokonce poprosím kocoura, aby jim neoznačkoval (rozuměj nepomočil) jejich veřejnoprávní auto (tady ovšem výsledek zaručit nemohu, ale když bude pořad a jeho tvůrci kromě jiných pachů šířit i ten kocouří, myslím, že se to mezi těmi ostatními snadno ztratí).

P.S. Pokud jste měli tu smůlu, že jste z toho pořadu kousek zahlédli, jistě jste si všimli zajímavého podobenství mezi politiky a novináři. Politik/pedagog se nechá televizně zvěčňovat, jak hrdě nese udavačský dopis, reportéři se zase nechávají samolibě natáčet při společensky závažném vhazování dopisu do schránky. Zdá se prostě, že poslem budoucnosti není pošťák, ale doručovací samoobsluha.

« Zpět