yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Rosničky
Některá dilemata jsou opravdu téměř neřešitelná.Třeba věčné dilema jestli má pravdu nedostudovaný filozof, který se nechal živit tchánem advokátem, nebo nedostudovaný právník?
I když notorická paní komisní geniálně novátorsky spočítala, že na bezproblémovou akreditaci stačí filozofům dvanáct docentů a profesorů na celých osm studijních programů (tedy celkem 1,5 docenta či profesora na jeden), zatímco plzeňským právům na jeden jediný nestačí ani pětadvacet, určitě by to bylo těžké dilema i pro ni.
Neboť poloviční filozof si svobodně a dobrovolně vybral za tchána právníka, ba dokonce advokáta, čímž svou hodnotu v jejích očích nepochybně hluboce snížil, protože ona se s žádnými právníky zásadně nebaví. Dokonce ani zvolení svého oblíbence, který pro nás vykutal z hlubin feudalismu ta nejarchaičtější ustanovení do nového, moderního občanského zákoníku, za šéfa plzeňské právnické fakulty výměnou za akreditaci a pochvalu přece nedomlouvala s žádným právníkem, ale s notorickým panem exministrem kmotrovské spravedlnosti (jak o tom on sám vyprávěl, byť mírně huhňavě, na You Tube ve slavném monologu „Dohoda s Dvořákovou“).
Na druhou stranu onen druhý zase celkem svobodně a dobrovolně vysokoškolské studium práv nedokončil, čímž v jejích očích jistě nebývale stoupl.
V podstatě nám sice radí oba totéž, ale znáte to, když dva dělají, anebo jen říkají, totéž, není to skoro nikdy totéž.
Nedostudovaný filozof Vincenc Hálek, který se později vlastenecky přejmenoval z Vincence na Vítězslava, nás nabádal:
Nekamenujte proroky, neb pěvci jsou jak ptáci,
kdo hodil po nich kamenem, k těm víc se nenavrací.
Čímž nás sice skutečně nabádá k tomu, abychom proroky nekamenovali, ale kdyby nám mohl zajistit, že známá věštkyně prorokující podle momentální nálady drtivé vítězství komunismu v Latinské Americe či pochybení na různých vysokých školách, přednostně právnických a západočeských, se k nám již nenavrátí, obávám se, že by se veškerý kámen opravdu hbitě stal na výsost nedostatkovým artiklem.
Na druhou stranu nedostudovaný právník pan Jan Werich nás nabádá nejen k tomu, abychom proroky nekamenovali, ale dokonce varuje i před použitím mírnějších prostředků, jimiž jsou podle zákona o naší české policii (č. 273/2008 Sb.) například chvaty nebo kopy. A ovšem třeba také prostředky k zamezení prostorové orientace.
Tím ovšem není míněno, že by policie v rámci prevence zločinnosti napomáhala například notorické paní komisní v usilovném hledání pravdy (jak je zdokumentováno například na fotografiích u úvahy Ilustrovaná II), jež se, jak notoricky známo, nalézá kdesi ve víně. Prostředkem k zamezení prostorové orientace je totiž nějaký obyčejný hadr, případně sofistikovanější kápě.
Pan Werich nás ovšem nabádá, abychom proroky netloukli, protože chvaty ani kopy valného smyslu nemají, neboť hloupost se fackováním ani kopancem vyléčit nedá. Obávám se, že dokonce ani prostředky k zamezení prostorové orientace.
Když nic jiného, máme aspoň potvrzeno, že notorická paní komisní není žádný roztomilý obojživelník typu rosničky.
Hydrometeorologický ústav totiž přiznal, že při dlouhodobých předpovědích se počasí chovalo jinak, než předpovídal, a proto sice bude předpovídat dál, ale už ne tak konkrétně.
Nic takového, jak se zdá, ona notorická paní předsedkyně rozhodně v úmyslu nemá (alespoň žádný socialistický závazek v tomto směru dosud nezveřejnila).
