Rybí

O rybích specialitkách si navzdory názvu tentokrát psát nebudeme. Ostatně, zkuste hádat, co by rozumný vrchní doporučil v dobré rybí restauraci třeba bývalým plzeňským novopečencům?

Nevíte? Přece určitě totéž, co v jakékoli jiné restauraci. Ještě nic? Určitě totéž, jako v úplně každé slušné společnosti. Že ještě pořád nevíte? Nápovědu si dovolím zastrčit do P.S.

Zatímco si můžeme nechat zdát o dobrých rybích restauracích, babí léto nám končí. Obávám se ovšem, že nemáme tolik štěstí, aby to mělo něco společného s pomlouvačnými ježibabami, či spíše jedubabami, neboť pomlouvačné bytosti se vyznačují spíše jedovatými slinami než ježatostí, i když možná jak kdy. Nejspíš půjde jen o zprávu, že se ochladí (a již ochladilo), takže jiné zprávy jsou nakonec zajímavější.

Na odborné konferenci (Novinky.cz o ní referovaly včera v 9.36) padla věru zlatá slova: justice je v Česku stále více zneužívána k házení špíny na druhé (k očerňování politických protivníků, ale i lékařů a mnoha dalších profesí). Skromně se také připomíná, že jde o systém, který dovedl téměř k absolutní dokonalosti už Adolf Hitler a jeho pohůnkové.

Jak by ovšem justice mohla být využívána jinak? Odpověď přece nalezneme už v příslovích. Ryba smrdí od hlavy a nemůže jinak, nežli od hlavy smrdět.

Přiznávám, že mne až dosud nenapadlo to nějak zvlášť experimentálně ověřovat. Navíc mi ryby celkem voní, samozřejmě pokud nehnijí či jinak nepodléhají zkáze, a nenápadné očmuchání mi naznačilo, že hlava nejspíš voní úplně stejně jako jiné části vodního živočicha. Možná tedy ryba smrdí od hlavy, až když je zachvácena hnilobou? Staletá zkušenost našich předků tomu napovídá.

Vážně nebudu své laskavé sousedy obšťastňovat tím, že bych kolem svého obydlí rozložil čerstvé ryby a čekal, odkud začnou smrdět, až je zachvátí ukrutná hniloba. Pro tentokrát budu raději ctít zavedené tradice. Ryba prostě smrdí od hlavy, což je krásně cítit i na justici, pokud ovšem panu ministrovi můžeme přisoudit tu hlavu (?).

Naštěstí máme i jiná přísloví, někdy dokonce česká. Z nich bych si dovolil skromně připomenout, že jedno z nich praví: čím kdo zachází, tím také schází. Aneb jak to parafrázoval mistr hororu Stephen King: vezmi si sice, co chceš, ale potom zaplať.

Jak nás také poučil s laskavou jedovatostí (neb nebyl žádná jedubaba ani jeduhoch) už G.B.Shaw, naučili jsme se létat jako ptáci a potápět se jako ryby, teď ještě zbývá naučit se žít jako lidé. A například nezneužívat vážené a ctihodné instituce k očerňování kdekoho, prostě, řečí novinovou, k házení špíny na ostatní.

Jen na okraj, bohužel nesmrdí jen hlava, ale i jiní jsou docela učenliví.

Zkuste si třeba navrhnout změnu postavení podivné rady starších, jež vyšla z módy už i v kmenových společnostech, z všemocné instituce na poradní sbor, ale napřed si přečtěte předloňské články, abyste neříkali, že jsem Vás nevaroval.

Anebo třeba ČTK už 12.10.2009 uve­řejnila článek nazvaný: Stát může kvůli údajně plzeňské právní mafii přijít v arbitráži o miliardu, zatímco na Tiscali.cz už dne 19.10. 2009 zaznělo cosi o osobách, které jsou schopné připravit klidně i krádež golfového hřiště. Jestlipak víte, že Tiscali je asi dva tisíce let stará osada na Sardinii?

Jestlipak víte, že mezinárodní arbitráž definitivně rozhodla, že nároky týkající se tvrzené krádeže golfového hřiště jsou vymyšlené. Že by to tedy snad bylo očerňování protivníků, házení špíny na druhé, nebo co vlastně?

P.S. No přece odchod.

« Zpět