Samojed?

Vůbec přece nejde o to, jestli je Samojed...

Tyto stránky kdysi vznikly na podporu boje studentů proti lži, závisti a hlouposti. V tomto boji již navzdory slavnému výroku pana Wericha (že boj s hloupostí sice nelze vyhrát, ale stejně v něm nesmíme ustat) dávno vyhráli: nyní se ukázalo, že je na místě smát se jiným hloupostem, neboť že ona osočení studentů a absolventů hloupost byla, došlo už v podstatě všem.

Nejmenovaný recesista coby představitel veřejné moci (podle Ústavy moci výkonné) povyprávěl, jak a kde přestal být poctivý (přesněji řečeno, kdy a kde přišel o panictví, neboli moderní řečí našeho nového občanského zákoníku: kdy a kde přišel o poctivost), ale jako správný host také řádně zkritizoval hostitelskou instituci (konkrétně jednu nejmenovanou univerzitu).

Nemíním samozřejmě ani naznačovat, že by snad náš čelný státník byl něco jako Samojed (ať již Osťáko-Samojed, Tavgilský Samojed nebo třeba vyhynulý Samojed Matora), protože u nich podle některých autorů host začne hanět hostitelovu domácnost, takže mu hostitel neustále nalévá a jinak podstrojuje, aby ukázal, že kritika je nepravdivá.

Přes samojedské prvky ovšem ono návštěvnické vyprávění samozřejmě evokuje leccos: vnucuje se totiž otázka (vhledem ke vskutku modernímu jazyku našeho nového civilního kodexu), co tedy vlastně znamená ustanovení § 7 tohoto zákona?

Tento moudrý paragraf praví, že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě. Nemá to náhodou znamenat, že ten, kdo jednal určitým způsobem, je panic (panna), bez ohledu na to, co případně vyváděl?

Nicméně jsem se obrnil a nahlédl jsem do všelidové diskuse pod článkem, který na ono západočeské dění poukazoval.

Ze zatím 68 lidových komentářů velká většina navrhovala postavit státníkovi pomník ve tvaru připomínajícím onu ztrátu (poctivosti), zatímco další komentář soudil, že ke zmíněné ztrátě asistovala zamlada Magdalena Dobromila Rettigová (1785 – 1845). Jiné komentáře zase poukazovaly na to, že někdo studoval v Plzni, ale ti prostší zase marxismus (ať již onen státník či třeba nejmenovaná profesorka), další autoři se navzájem označovali za hlupáky (i když možná za autory nového občanského zákoníku, vždyť podle velkopátečního sdělení předsedy Nejvyššího správního soudu naši legislativu píší hlupáci), zatímco ještě jiní uctivě uznávali, že takového státníka jsme od Klementa Gottwalda ještě neměli. Až konečně včera asi tak v 16.29.34 se osaměle ozval nějaký moudrý osvícenec, že jeho kamarád studoval na právech v Plzni a pana expremiéra Stanislava G. tam nikdy nezahlédl (jen jestli to nebylo tím, že dotyčný expremiér vystudoval práva v Praze, proto taky jeho ostře sledovanou diplomku odnesla při povodní Vltava, kterou abys v Plzni opravdu pohledal).

Hlas lidu nám tedy říká, že dávné novopečenské bláboly se již ocitly v bahně hlubokého zapomnění, že na ně tudíž všichni zapomněli (stejně jako na ty, kdo si je navymýšleli) a že jim už nevěří ani slabomyslné děti (s čestnou výjimkou včerejšího osamělého lidového komentátora).

Můžeme proto s úlevou definitivně změnit téma, hlouposti je však na světě i tak až až, takže se můžeme dál věnovat novému občanskému zákoníku.

« Zpět