yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
V nesmrtelných Aktech X se praví, že pravda je tam venku.
Připomínali jsme si ovšem, že podle současného pana školského ministra by se pravda mohla skrývat i pod č.j. R-595–10, obsahujícím geniální objev pana vždynáměstka, který s šetrností sobě vlastní za pouhý milion či dva rozeslal do světa erární, totiž univerzitní, poštou.
Podle onoho letáku totiž od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc (0,12 roku neboli 43 dnů (jak pan notorický náměstek objevil právě pod univerzitním č.j. R-595–10), takže pokud pan ministr školství v horkém létě zrušil rozhodnutí, o němž se dozvěděl tím, že ho ministr školství 9. března přečetl do televize, a které mohl podle správního řádu zrušit jen do dvou měsíce ode dne, kdy se o něm ministr školství dozvěděl, možná se ještě zbytečně ukvapil, protože podle tohoto geniálního počítání uběhl sotva měsíc.
Pan nynější ministr bude muset nyní tento geniální výpočet obhajovat, nejspíš i u soudu, což každému člověku, byť jen s opravdu nevelkou inteligencí, musí činit nezměrné potíže (neboť normální lidé jen stěží dohlédnou skvělých výpočtů matematického génia).
Možná, že by se pan ministr mohl rovněž zahalit do těžkého hávu kabinetní inteligence, a zprostřed oblaku moudrosti nás ohromit nějakým neproniknutelným sdělením (kdyby je ze svého oblíbeného fakultního schodu či ministerského chodníku pronášel oblíbený pan exministr kmotrovské spravedlnosti, obsahovalo by zmíněné smrduté mračno moudrosti minimálně pětkrát slovo reforma, nebylo by však samozřejmě o nic srozumitelnější).
Ukazuje se však, že neumíme docenit neskutečně moudré výplody notorické paní komisní a všech jejích fanoušků (obou?), protože zatímco si zacpáváme uši před přílivem nesmyslů, měli bychom je naopak z celého srdce vítat.
V pozdním večeru mne totiž zaujal titulek, že v Praze se vyrábí z exkrementů elektřina.
Z toho, co Pražané doma i jinde splachují, vyrábějí v Bubenči elektřinu (tedy potom, co to především usuší). Zatím je to samozřejmě jen taková obyčejná, anonymní, možná i netransparentní, elektřina, ale všeho do času.
Podle již dnes nesmrtelného § 111 odst. 3 nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) přece platí, že člověk má právo se dozvědět, jak bylo naloženo s tím, co má původ v jeho těle, přičemž je třeba s tím naložit způsobem důstojným.
Takže, sbohem odporně anonymní elektřino, hned po účinnosti nového občanského zákoníku se budeme moci dozvědět (kromě jiných neštěstí, jež nám onen feudální předpis přinese), že to, co mělo původ v našem těle, teď svítí v žárovce třeba i na Václavském náměstí.
Já jsem ovšem duše celkem přízemní a tak mne zaujalo právě ono energetické využití toho všeho, co pochází z lidského těla. Jak se totiž zdá, kdesi v Bubenči ze všeho ohavného, co z člověka pochází, vyrábějí elektřinu.
Vzpomenete si na všechny ty nekonečné nesmyslné tirády, jež na nás chrlila notorická paní komisní, její doktor Nespravedlnost a všichni jejich příznivci, co jich na širém světě mají (tuším, že ty nesmysly chrlili skutečně oba).
A teď si představte, že by se z toho všeho dala vyrobit elektřina. Jedna, dvě notorické paní komisní, jeden či dva notoričtí exministři kmotrovské spravedlnosti, jeden či dva vždynáměstci, a Temelín by mohl klidně jít do šrotu.