Slušnost versus krabice

Dosti bylo krabic na víno, od vína nebo i jiných (od bot, od profesora atd.).

Dosti bylo zlatých cihel a jiných podobných ohavností! S tím vším umíme konečně díky novému občanskému zákoníku konečně skoncovat.

Neboť který pitomec by se tahal s těžkou krabicí od vína či na víno? Nota bene kdyby v ní byl třeba dodáván profesor, za jehož zvolení (jinak zhola nemožné) nabízela nejmenovaná paní předsedkyně nejmenované západočeské právnické fakultě nejen akreditaci, ale dokonce i pochvalu. Takový profesor, to není žádná lehounká dívenka, ten se přece jen pěkně pronese.

Kdo by se tedy tahal s krabicemi?

Kdo se zlatými cihlami?

Jedině naprostý blb, který i dnes ze starého korupčního zvyku podplácí řezníky, aby sehnal maso, a zelináře, aby měl na vánoce mandarinky.

Už včera jsme si ale poukázali na novinku spočívající v možnosti postoupit celou smlouvu (v § 1895 a následujících nového občanského zákoníku). A když si do takové smlouvy napíšete vhodná kouzelná slůvka („na řad“), pak se taková smlouva postoupí rubopisem, o kterém platí předpisy o směnkách (§ 1897 odst. 2 nového občanského zákoníku).

Včera jsme si připomněli, že podle čl. I § 13 odst. 2 v rubopisu netřeba uvádět, na koho se směnka převádí, ale stačí, když se na rub směnky dosavadní majitel podepíše (takový nevyplněný rubopis se nazývá blankoindosament), takže bude stačit, když se prostě podepíšete na rub smlouvy a nemusíte po krabicích vláčet ani miliony, ani profesory, ani nic jiného.

Samozřejmě, ani občanský zákoník nevyřeší úplně všechny nejasnosti (od toho jsou tu jeho autoři, kteří Vám na tučně honorovaných seminářích vysvětlí, že je třeba počkat, co s tím udělají soudy).

S ohledem na to, kdo byl autorem nového kodexu nepřekvapí, že jsou nějaké ty problémy třeba se slušností.

Slušnost nám pomůže v lecčems: nebudeme už muset pobíhat po pastvách a pracně počítat pasoucí se psy, krokodýly či jiná hospodářská zvířata (právo pastvy se vztahuje na všechna hospodářská zvířata kromě prasat a drůbeže), protože podle § 1280 odst. 1 není-li počet pasených zvířat zřejmý určí se podle zásad slušnosti. Samozřejmě je každému hned jasné, kolik volů může být na jedno místě, aby to neodporovalo zásadám slušnosti, ale nejistota panuje jinde.

Samozřejmě, někde je věc jasná: tak podle § 1153 odst. 2 „soud vykonávání upraví s ohledem na povahu a účel zatížení (…)tak, aby výsledek odpovídal zásadám slušnosti.“ V případě tak lapidárního ustanovení není prostě co řešit.

Ale třeba podle § 2966 odst. 2 nového zákoníku z důvodu slušnosti lze přiznat příspěvek na výživné i jiné osobě, pokud jí usmrcený poskytoval takové plnění, ač k tomu nebyl podle zákona povinen. Co když přejetý pravidelně házel oblíbenému žebrákovi do klobouku něco mincí? Má žebrák právo vymáhat almužnu nyní i po tom, kdo jeho dobrodince přejel?

A co když si přejetý vydržoval milenku? Musí ji nyní vydržovat ten, kdo ho přejel?

« Zpět