Součást mírně očistná

V temné minulosti nás očišťovalo například mýdlo. Něco tak primitivního je ovšem už dávno překonáno.

Očistné procesy, korektně a transparentně nastartované notorickým panem exministrem už před několika roky, zdárně postupují a pokud vše půjde, jak má, budeme záhy očištěni pokud možno od veškerého majetku, neboť, jak známo, peníze kazí lidi.

Samozřejmě kromě těch nejzocelenějších, kteří na sebe tudíž toto prokletí obětavě vezmou (jako na sebe svého času pan komukoli náměstek vzal tíhu univerzitního milionu či dvou, aby nekazily prostý lid).

Jak už víme, velkým milníkem na cestě k očištění lidu od úporně kazících peněz je i ustanovení § 3058 nového občanského zákoníku, k němuž se pro velký úspěch vracíme.

Podle § 3058 odst. 2 nového občanského zákoníku „bylo-li vlastnické právo k pozemku zcizeno třetí osobě, která byla při nabytí vlastnického práva v dobré víře, že stavba je součástí pozemku, přestane stavba být samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena.“

V nedávných dnech média přinesla zprávy o pozemkových spekulantech, kteří skoupili části pozemků pod různými pražskými bytovými domy, takže lze po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku zřejmě v této oblasti očekávat leccos. Nicméně není asi nic moc složitého prodat pozemek někde pod hrází cizinci, kterému k tomu oxeroxujete § 506 odst. 1 nového občanského zákoníku („součást pozemku je…stavby na něm zřízené…,“ citováno i s mluvnickou chybou), aby byl dostatečně v dobré víře.

Vážně opravdu velké štěstí, že budeme ze zákona všichni poctiví, tedy kromě těch hanebníků, jejichž úkony jsou neurčité. Podle § 7 nového občanského zákoníku se přece má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

Mezi spoustou podstatně důležitějších zpráv (například, že notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti kuje pikle proti stávajícímu ministru spravedlnosti, jak píší třeba Parlamentní listy.cz) téměř zapadla velmi symbolická novinka, že NASA nejspíš přišla o orbitální teleskop Kepler. Vesmírný dalekohled pátral po obyvatelných planetách mimo naši soustavu, ale jeho pátrací misi zřejmě ukončila technická závada.

To mají za to, po kom ho pojmenovali. Johannes Kepler si od roku 1589 do roku 1591 (v podstatě za dva roky!) vystudoval hned několik vysokých škol, takže kdyby se o něm notorická paní komisní někdy doslechla, určitě by sehnala jeden či dva miliony, aby pan komukoli náměstek napsal psaní, že Keplerovi odebere jeho tuze rychle získané akademické tituly, pokud jeho prach a popel v nekompromisně stanovené lhůtě vyčerpávajícím způsobem nezodpoví otázku, jak je možné, že se tübigenští profesoři nepodepisovali čitelně.

Vůbec máme neuvěřitelnou kliku, že notorická paní komisní a její nohsledi našli cestu ke společnému hledání pravdy (jež, jak známo, se nachází in vino). Kdyby se to nestalo, mohla by notorická paní komisní nechat klidně zmizet i takovou obrovitou nestvůru, jako je nový občanský zákoník, a kde by potom skončila očista prostého lidu od peněz, jež ho kazí?

Samozřejmě, i v očistě jsou mistři (mistryně) a pouzí žáčkové.

Už jsme si kdysi psali o tom, jak pan komukoli náměstek nechal zmizet některé paragrafy (jako pouhý žáček ovšem sotva za ten milion nebo dva), když dokládal, jak na různých místech Plzně jsou neviditelné některé paragrafy především v zákoně o vysokých školách a ve správním řádu: tak třeba vyrobil totální neviditelnost ustanovení § 76 odst. 5 správního řádu, podle kterého se adresát každého doručovaného usnesení proti němu může odvolat, když pečlivě vepsal do svých dopisových memoárů, že odvolat se proti jeho nekonečné moudrosti v žádném případě nelze.

Kromě mizení jednotlivých paragrafů, jež se mu celkem vydařilo, si troufl i na Einsteina (však to taky byl jen nějaký rychlostudent, který se navíc choval slušně ke studentům: jak neodpustitelné!) a nechával mizet tu den, tu týden, tu i víc.

Například od ledna 2001 do května 2005 uplynulo podle pana nespravedlnostního náměstka toliko 2,8 roku (jak bylo objeveno pod č.j. R-576–10), takže zde například úspěšně zmizelo téměř osmnáct měsíců, od od června 1998 do října 2002 podle něj zase uplynuly rovné tři roky (č.j. R-583–10), takže bylo úspěšně zneviditelněno celkem šestnáct měsíců.

Žáčkové to ovšem ještě neumí tak jako mistryně, a navíc nejsou dost důslední (co bychom taky chtěli za těch pár /milionů/ korun), takže zmizelé dny občas někde vyplavou (126 dnů je podle univerizního č.j. R-377–10 zhruba 0,1 roku, který má potom 1260 dnů a nejspíš 42 měsíců, takže jich hned máme třicet navrch).

Ovšem ona skvělá, nejmenovaná starší dáma během svých vystoupení nechává mizet právo jako takové (v ceně je též zmizení spravedlnosti, idejí, ideálů, studentských snů, rozumu a citu, o lidskosti a jiných nešvarech ani nemluvě).

Jestliže totiž její akční komise je nezávislá nejen na rozumu, ale též na zákonu, pak tím diskrétně prozrazuje, že umí nechat zmizet zákon všude, kde se její komise objeví.

Kdyby nebyli ochotní s ní nepřetržitě a dlouhodobě hledat v hlubinách vína pravdu a nic než pravdu, co kdyby nechala zmizet i nový občanský zákoník?

A peníze by nás kazily dál, o jiném majetku nemluvě.

« Zpět