Soukromoprávní

Jak mi napsal jeden z Vás, ještě štěstí, že novopečenci nemohou podle práva zabloudit, nebo aspoň nemohou zabloudit podle návrhu nového občanského zákoníku (možná to tam strčili právě proto, že jinak jim ta pravá cesta vždycky nějak záludně unikne). Určitě víte, proč se nám (bohužel) nemohou ztratit, ale kdyby náhodou ne, dovolil jsem si odpověď nachystat do P.S.

Protože zuživatelná věc běžným užitím zaniká, a protože podle návrhu nového zákoníku jsou zuživatelné věci jednak ty, které se dají sníst, vypít, spálit nebo jinak spotřebovat, ale vedle nich, ouha, pojednou nově i věci určené k prodeji, § 477 návrhu občanského zákoníku zatím kupodivu poráží jiné pitomosti s poměrně výraznou převahou.

Díky jeho žertovnému pojetí se už bezpečně naučily třídění věcí i děti povinné školou nikoli vysokou. Takže zuživatelná věc obvyklým užitím zaniká: i když polknete kus chleba nebo klidně kus dortu sebešikovněji, nebude nejspíš už příliš dlouho existovat dál (tedy pokud jste ho před polknutím nevyřezali z překližky). Jen tak mimochodem nám tedy onen skvělý návrh skrytě přináší zánik second handů (když zuživatelná věc obvyklým užitím zaniká, a když zuživatelnými věcmi nově budou i věci určené k prodeji, jak chcete něco prodat podruhé?).

Své dávné (navzdory době radostné) mládí jsem prožil v podivných časech, kdy naše země chtěla razantním cvalem dohnat a předehnat imperialisty, zejména ty americké. Pokud si necháme vnutit nový občanský zákoník, třeba bychom mohli tohoto totalitního ideálu konečně dosáhnout. Možná Vám včera neuniklo, že vrchní soud v Bostonu předvolal do role porotce kočku, přesněji kocoura, ačkoli jeho majitelka velmi důrazně upozorňovala, že kocour nejenže nemluví anglicky, ale navíc ani moc dobře nerozumí, přičemž na otázku: vinen či nevinen by mohl odpovědět leda „mňau,“ ovšem jen kdyby se mu zrovna chtělo. Živé zvíře nebude věcí ani podle § 468 návrhu občanského zákoníku, takže jsme imperialistům těsně za, hm, za patami.

Naše krásná mývalice Matylda ovšem vyjadřuje mírný, rezervovaný nesouhlas (abych to nezkreslil, cituji raději doslova: Grrrr). Když dnes někoho kousne do, hm, prostě když někoho kousne, odpovídám za to pěkně podle práva já. Teď má ovšem velkou obavu, že kdyby někomu po zásluze perforovala povrch těla, budou po soudech tahat ji. Takže krásná dáma Matylda chce být raději oblíbenou, hýčkanou a opečovávanou věcičkou (cituji opět doslova: Grrr), a všechny, kteří by ji o to chtěli připravit, by ráda velmi srdečně pokousala, případně přes místa, kam jako malá medvídkovitá šelma nedosáhne, přetáhla nějakým tím dlouhým, pěkně pružným plodem pozemku. Podle § 465 odst. 1 návrhu nového občanského zákoníku totiž plod je vše, co věc poskytuje ze své přirozené povahy, takže typickým plodem je nějaký ten pěkně pálivý proutek (nebo pořádná větev, což je přece plod, jak se patří). Jestlipak je plodem domu rampouch, zkouším ji zkoušet, ale slušný medvídek samozřejmě nemá na blbosti ani čas ani náladu.

Naštěstí máme ta pouhým citem seznatelná práva (ať už je to cokoli). Že by tím pádem necitliví a bezohlední, jako třeba novopečenci, měli mít méně oněch pouhým citem seznatelných práv? Zatím to vypadá právě naopak, ale zatím taky nový občanský zákoník ještě neplatí (a budou-li lidé mít rozum, ani nebude). Mývalice Matylda, která má ze všeho nejcitlivější hmat, si stěžuje, že zatím ta práva nějak nemůže nahmátnout, ale věřte tomu, že pokud se to vůbec někomu podaří, určitě to bude mýval.

No, a když se tak hrabeme v podivnostech, jež se na nás možná chystají (stejně jako většina z Vás nedovedu přesně rozlišit, zda jde o kanadský žertík nebo vážně míněné podujetí) na poli soukromého práva, nelze nenarazit na překrásný § 244 občanského soudního řádu. Podle jeho prvního odstavce (stručněji řečeno), rozhodl-li orgán například profesní či zájmové samosprávy (a podobně) o soukromoprávní věci, může být tatáž věc prostě a dobře projednána v občanském soudním řízení (tedy nikoli u správního soudu). Takže pokud byste případný odebíračský paakt z opatrnosti nechtěli ignorovat, a přesto chtěli odebíračům, kteří úpěnlivě obíhají správní soudce (jak jsem si dovolil upozornit v úvaze Madagaskar i mnohých jiných), vypálit rybník, cesta vede přes řízení podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl.) a my si dovolíme Vám někdy příště vzor žaloby předložit. Teď mě napadá, že pokud by se Vám opravdu podařilo vypálit novopečencům rybník, byl by rybník najednou věcí zuživatelnou a my bychom konečně zformulovali totální pitomost, která v návrhu občanského zákoníku ještě není.

P.S. Podle § 66 odst. 1 návrhu nového občanského zákoníku může být za nezvěstného prohlášen jen svéprávný člověk.

« Zpět