Správná odpověď

Kde jen ji najít? Už to možná víme.

Ačkoli stále roste počet těch, kteří médiím nejen nevěří, ale pro jistotu (aby se snad nespletli a omylem ji neuvěřili) je ani nesledují, právě tuto neděli by to možná byla trošku chyba.

Mohli jsme se totiž dočíst, proč tolik odborníků jen moudře pokyvovalo hlavami nad matematickými zápletkami, jež svého času za pouhý milion či dva chrlil nejmenovaný pan komukoli kdykoli náměstek, dnes již naštěstí bývalý.

Zarazilo Vás snad jeho nesmrtelné autoritativní sdělení, že komise sestávající z předsedy, místopředsedy a tří členů, usnášeníschopná za přítomnosti poloviny svých členů, se může usnášet, dorazí-li přinejmenším šest jejích členů (jak stojí psáno pod univerzitním č.j. R-377–10 nebo R-377–10)?

Odpověď hledejme v článku zdůvodňujícím například to, proč svého času psychologové a psychiatři zkušebně požívali diethylamid kyseliny lysergové, bezbarvou krystalickou látku známější pod zkratkou LSD. Jak totiž lépe porozumět prožitku duševně chorých pacientů?

Jak se psalo na nedělní idnes.cz: Pokud odborník sám (po požití LSD) prožije stav, kdy 2 a 2 nejsou čtyři, tak se mu lépe se mu pracuje s někým, kdo mu tvrdí, že dvě a dvě nejsou čtyři.

Tamtéž bychom možná našli i jiné odpovědi. Ostatně, jako obvykle, posuďte sami:

Psát a psát, pokrývat stovky stran blábolem: hodiny a hodiny psaní přinášejícího nejprve radost (a následně kocovinu a ukrutné bolesti hlavy).

Nic Vám to nepřipomíná?

Psát a psát, celé hodiny pokrývat stovky stran blábolem?

Ano, správně!

Správně: právě takhle působí LSD (přičemž v oněch zdrogovaných blábolech pochopitelně taky dvě a dvě nejsou čtyři).

Naproti tomu jinde mlátili prázdnou slámu, například v zamyšlení o sexu na paragon (aneb nad legalizací prostituce).

Nový občanský zákoník přece zdůrazňuje myšlenku striktního oddělení veřejného a soukromého práva (přestože tím moderní evropské trendy spíše opouští, jak se píše v prestižním komentáři nakladatelství Wolters Kluwer, díl I., str. L, neboli 50). Neboť podle § 1 odst. 1 věty druhé nového občanského zákoníku přece uplatňování práva soukromého je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

Přitom proti vůli smluvní strany nelze prohlásit jednání za neplatné jen proto, že je snad zakázáno (§ 5 odst. 2 občanského zákoníku). Citovaný komentář sice konstatuje (na str. 35), že jde nejspíš „o pravidlo neuváženě formulované,“ ale zákon tak prostě praví.

Proč se tedy složitě babrat s tím, zda se má prostituce legalizovat, když novým občanským zákoníkem už vlastně legalizována byla?

« Zpět