Spy game

Bývaly kdysi šťastné doby, kdy studenti práv měli zakázáno hrát divadlo, především komediální či tragikomické role, o hotových právnících ani nemluvě (proto taky všelijací podezřelí rychlostudenti práv, jako třeba opakovaně připomínaný Karel Hynek Mácha, hráli divadlo pod všelijakými pseudonymy, jako třeba Hynek nebo Chám). Snad z bezbřehé úcty k tradicím předváděl bývalý plzeňský novopečenský guru své žertovné scénky a vtipné parodie na právo nikoli pod vžitým označením Božský Kája, ale třeba i pod zvlášť vtipným pseudonymem Statutární proděkan (přisvojit si funkci, která někde existuje, umí totiž každý blbec, ale uzurpovat funkci, jež vůbec neexistuje, na to člověk prostě musí být pan Božský).

Politologie naštěstí tehdy neexistovala, takže televizní profesorky (které ovšem v oněch zlatých časech rovněž neexistovaly) nemusely své divadelní kousky předvádět pod pseudonymy. Věštkyně, čarodějnice, ba i ježibaby mohly tudíž provozovat své kejkle pod vlastním jménem (s úspěchem obvykle závislým na míře osobní ohnivzdornosti), stejně jako dnes.

Pod plachetkou, hnáty křivé, hlas vichřice podoba, vystihl kdysi typickou umělkyni tohoto typu rychlostudent práv Karel Jaromír Erben (kromě toho, že práva zvládl za tři a něco roku, ještě za pouhé dva roky vystudoval i filozofii, a jen Bůh ví, jestli navíc nebyl i plagiátor, protože se několik let živil opisováním čtyř svazků Historie církevní).

Navzdory schopnosti vystihnout několika slovy (viz výše) vzhled i podstatu věštkyň a ježibab ovšem pan rychlostudent nepsal o televizních profesorkách, neboť žil v těch šťastných dobách, kdy jich nebylo. Protože naopak už nebyl ani Bivoj, netahal nikdo svinstvo na Kavčí hory, kde dnes sídlí jedna nejmenovaná televize, prostě zlaté časy bez televizních profesorek (už jsme si dovolili vícekráte připomenout, že svinstvem se v dobách, kdy ho Bivoj tahal po Kavčích horách, nazývala prasata).

Špiónská zpráva ovšem nečekaně může rozvrátit mnohé idylky. To, co se dělo na právech v Plzni, totiž podle ní běžně kvete i na jiných vysokých školách (mohu potvrdit, například nejen na plzeňských právech, ale i na jiných školách se přednáší, vedou semináře, zkouší studenti). A teď si to představte.

Divadelní umělec vystupující pod pseudonymem statutární proděkan se kdysi chlubil, dokonce i mně osobně, že složil státní zkoušky na první pokus a že tudíž studoval zhruba 3,7 kalendářního roku (tehdy ještě nikoho nenapadlo, že to je zločin).

A tu to máme. Plzeňský absolvent byl pod univerzitním č.j. R-594–10 osočen, že studoval neskutečně krátce, od 19.6.2001 do 6.6.2005 jen 3,7 kalendářního roku a že by tudíž bylo pěkné mu zrušit diplom (a to navíc ještě v jeho případě pan všenáměstek postupně zřejmě všech ministrů a ministryň v jeho případě objevil, že 13 dní je 0,3 roku, neb zmíněný absolvent zjevně studoval bez 13 dnů čtyři roky).

Číslice 3,7 nebo něco kolem (třeba 3,4 roku, jež podle něj měly uplynout od června 1998 do října 2002, srov. univerzitní č.j. R-583–10), se panu všenáměstkovi nejspíš nějak zalíbila, protože hanopis vyhrožující zrušením diplomu dostalo hned několik absolventů, o nichž si (zpravidla chybně) spočetl, že studovali 3,7 roku (i když mu třeba vyšlo, pod univerzitním č.j. R-576–10, že od listopadu 2001 do května 2005 uplynulo 2,8 roku, takže to zřejmě nelze brát úplně ortodoxně).

A teď ještě podle špiónů se všelijaké mafiánské praktiky, například kradení diplomů a podobně, projevují i na ostatních školách. Aby tak nějaký iniciativní blb zrušil diplom panu statutárnímu proděkanovi (za těch hříšných 3,7 roku studia).

Aspoň, že pan ministr spravedlnosti studoval v Plzni v doktorském studijním programu tak dlouho, že ho nikdy nedodělal.

Kdysi dávno Edward Kelley, známý později spíš jako podvodný alchymista, než jako právník, jemuž za padělání listin uřízli v rodné Anglii uši, studoval práva tak dlouho, až je nikdy nedostudoval. Ale aspoň ho nelze označit za rychlostudenta. Aby nám tak nakonec zbyl jen nějaký podvodný bezouška či jemu podobní?

« Zpět