yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Straky na vrbě
Malovat straky na vrbě? Radši snad ne.Jak pravil už Karel Čapek, když se o někom řekne, že si honí triko, všichni víme, oč běží, ačkoli honění trika je výkon dost obtížně představitelný.
Malovat čerta na zeď znamená sýčkovat, předpovídat chmurnou budoucnost (neboli počínat si stejně objektivně a optimisticky jako všeliké lidové komisařky), ale proč má stejný význam rčení malovat straky na vrbě, na to ani Karel Čapek nepřišel.
Proč straky na vrbě? Od doby, co si normální lidé oddychli, že nejmenovaný pan exministr na každém možném povrchu nereformuje školu, justici, komunikace či cokoli (provádí se to stále pronášením slova reforma, leč vždy s odlišnou intonací) a předsedkyně rady lidových komisařů byla zvolna nahrazena jinými televizními odborníky na nic a na všechno, měla a má nejmenovaná právnická fakulta ze západu Čech konečně klid na práci.
Malý záblesk, že se její někdejší funkcionář hrubě provinil tím, že s kolegy hamižně rozhodli nejmenovanou arbitráž, aniž si počkali na honorář, se rychle rozplynul v záplavě opravdových zpráv.
Ale najednou nejmenované lidové noviny přinesly lidovou zprávu, že si policie přišla pro nejmenovanou absolventku plzeňských práv (pod takhle zajímavým titulkem pak píší, že tam studovala přes čtyři roky a v jakési trestní věci figuruje jako svědek). Jiné noviny, nikoli ovšem lidové, leč zato parlamentní, z ničeho nic připomínají, že na stejné právnické fakultě studoval nejmenovaný donedávna vládní poslanec zřejmě podezřele rychle (pouhých pět let, upozorňují) a prý navíc zvolil naprosto nesprávné řádkování rigorózní práce.
Připomínám si jednu knížku (Krev a peníze se jmenuje), kde se na str. 272 píše, že bylo naléhavě třeba zostudit české rozhodce v jedné nejmenované arbitráži, a že tomu posloužila nejmenovaná televizní profesorka, která pro chvíli mediální slávy obětuje i vlastní pohodlí, natož cizí školu.
Před pár dny přišel nejmenovaný advokát na to, že nejmenovanou arbitráž asi prohrál a že rozhodčí senát tudíž sestává z tlupy podjatých darebáků.
Vážně nechci malovat straky na vrbě (jak praví Karel Čapek, v reálu by to navíc vypadalo celkem pitomě).
