Středeční slib

Voláte mi a mailujete, jak se už i další rozhodli, že jednodušší, nežli používat například rukou, nebo, nedej Bože, mozku, je zapojit do práce onu část těla, která u pavouků produkuje ohavně lepivé vlákno, a že se proto dali do dalšího tkaní. Proč ne, každého baví něco jiného, někdo přemýšlí, někdo luští křížovky, někdo plete ponožky a někdo zase tká pavučiny. Navíc taková pavučinka se dá utkat z čehokoli (a vezmeme-li v úvahu, která část těla ji produkuje, ilustruje tak nádherně staré dobré přísloví, že z produktu této části těla prostě bič neupleteš).

Já pavučiny tkát bohužel nemůžu. Kdybych byl pavouk, naše krásná mývalice Matylda by mne totiž s gurmánským mlaskáním spořádala k večerní snídani (mývalové jsou totiž noční tvorové, budí se večer a snídají samozřejmě, až když se probudí).

Ale kdybych mohl, taky bych je uměl utkat, a ještě daleko pitomější (uznejte ovšem sami, že to by dalo opravdu nesmírnou práci, nebo by to byl úkol skoro nemožný): nynější děkan plzeňských práv se tváří pravicově, a přitom bere peníze od stejné osoby, jako komunisté (například)! Vysvětlení je přitom blbounce prosté: provizorní plzeňský děkan je pořád ještě poslanec, bere peníze od Parlamentu stejně jako poslanci za komunistickou stranu. Nebo mírnější, byť stejně stupidní propletence: nynější děkan plzeňských práv byl ministr, který, na rozdíl ode mne, dlouhé roky učil na karlovarské soukromé škole a za dobu svého ministrování její znalecký statut nechal na pokoji, proto je propojen se všemi, kteří byli pojati do nových verzí kolových pavučin, včetně mne (proboha, jen to ne, to bych asi už nesměl domů!). Jen bych nemohl tyhle nesmysly avizovat nadpisem „plzeňští právníci, kam se podíváš,“ protože naši novopečenci, jak se ukazuje, opravdu žádní právníci nejsou.

Když si uvědomíte, že stačí trochu zatlačit a vyrobíte spoustu opravdu kvalitního a originálního vlákna, pak je mi upřímně líto, že se ty neskutečné objevy jen bezduše opakují. O čempak se asi tak psalo loni v září nebo říjnu? Kterépak jméno po půl roce doobjevili?

Na druhou stranu ale nesmíme zapomínat, odkud se pavučinové vlákno bere (víme, že ze sklerotizované hlavy, pardon, hlavohrudi, nepochází). A opakovat nezměněně po dlouhých měsících produkt oné části těla, jež produkuje vlákno, taky musí být docela kumšt (i když takový zneuznaný).

Paní věštkyně z Akreditační komise neprodleně promluvila o věcech, ve kterých je úředník pod trestními sankcemi vázán přísnou mlčenlivostí, takže bych už mohl skoro napovídat: Vy bláhoví, copak jste si při její kontrole v Karlových Varech nevšimli, že tam brouzdala ve dvojím vyhotovení? Copak jste si nevšimli, že ta osoba s prorocky skelným zrakem, nebyla nějaká tuctová úřednice, ale jen od ní odštěpená malá část tvořená politoložkou, skvěle vybavenou ke svým proroctvím vysokoškolským studiem ruštiny?

Když se nudím, což naštěstí nebývá příliš často, zkouším si představit, jak by vypadalo například sportovní zpravodajství, kdyby podlehlo vábivému mámení investigativismu: Jaromír Jágr dal už pátý koš v této sezóně. Skvěle prodribloval na soupeřovu polovinu a úžasnou hlavičkou shrábl odpůrcovu královnu, potom nekompromisně vyrazil na H5 a znovu skóroval, takže se zdá, že zlatá tenisová raketa mu letos opravdu nemůže uniknout.

Jak říkám, stará dobrá Anglie! Chodit se smát bláznům je fakt dobrá zábava. A moderní vylepšení, že blázni aspoň virtuálně přijdou sami za Vámi, Vám upřímný smích jen usnadní. Tak do něj.

P.S. Vyčítáte mi, že jsem nasliboval zveřejnit alespoň některé reakce na vyčítavé anonymní dopisy, jež prý měla plzeňská univerzita přeposlat svým absolventům, ano těm, jejichž zájmy má podle zákona chránit a bránit. Určitě ten slib dodržím, ale musíte uznat, že z Plzně do Plzně je opravdu velmi daleko a do jiných obcí a měst možná ještě dál, a když chceme, aby média o nás nepřestala referovat (ačkoli zprávy typu „z důvěryhodného zdroje jsme se dozvěděli, že anonymní dopis je stále na cestě“ mi nějak unikly), nemůžeme cestu anonymu za adresátem uspěchat. Adresáti mi slíbili, že jakmile anonymy dojdou, zareagují na ně a aspoň některé z těch reakcí zde naleznete. Slibuji, a protože já nejsem ten, kdo svatosvatě sliboval, jak nikoho nevyhodí, ba ani nepomluví, určitě se dočkáte.

« Zpět