yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Ano, díval jsem se v neděli na Střepiny. Mimo jiné pojednávaly o školném a pravilo se v nich z reportérských úst, že studenti by měli chápat nezbytnost platit školné (velmi, velmi parafrázuji a omlouvám se za případnou nepřesnost), protože jde o investici do vzdělání, investici do lukrativnější budoucnosti, investici do něčeho (při sledování pořadu jsem zastříhal ušima a nyní cituji relativně přesně:), co jím už nikdo nikdy nemůže vzít. No není to úžasné: vzdělání, a jeho vnější odznak (akademický titul) je i podle televize, která se nemusí kamarádit s novopečeným vedením plzeňských práv, hodnotou, kterou Vám už nikdo nikdy nemůže vzít.
Uznejte ostatně sami, kdo by jako trouba platil školné, třeba i odložené, u vědomí toho, že po deseti či více (např. dvanácti, č.j. R-583–10) letech si nějaký blázen vzpomene, že podpisy tehdejších učitelů nejsou dobře čitelné, nebo jsou dokonce úplně nečitelné, nehledě k tomu, že se zjistilo, že tehdy byl bordel v knihovně nebo tak naopak, že tam bordel je dnes, kdy už jste ovšem deset let ze školy (přesto však podle novopečeného vedení plzeňských práv za současný bordel v knihovně plně odpovídáte).
Pátral jsem samozřejmě (marně) po doslovném textu střepinového soudu (na nova.cz) a dopátral jsem namísto toho tamtéž úžasných objevů FBI. Tato zavedená instituce, jejíž vedoucí pracovníci se nebratří (nesestří) s vedoucími pracovníky plzeňských práv, intenzivním výzkumem objevila několik vskutku zajímavých, ba spíše zarážejících, souvislostí.
Podle analytické zprávy FBI jsou totiž překvapivě vlastnosti vraždících psychopatů velmi podobné psychologickému profilu politiků. V prvé řadě jde o patologické lhářství, zpravidla veřejné, chorobně zbytnělý pocit vlastní důležitosti, neschopnost soucitu, pohrdání všemi hodnotami kromě vlastního zájmu spojené s více či méně úspěšným, avšak vždy pouhopouhým předstíráním, že věří v hodnoty, jež většina lidí ctí. Federální úřad vyšetřování však zjistil, že na rozdíl od obyčejných vraždících psychopatů umí politici lépe (lstivěji) předstírat víru ve společenské hodnoty a lépe umí maskovat vztek. No, ještěže nám zákon o vysokých školách zakazuje politiku na vysokých školách (v § 2).
Když už jsme v takovém lehce citačním pondělku, rád bych se vrátil k idnesovému povzdechu pana rektora, že mundúr z pruhů nepovažuje zase za natolik slušivý, aby hodlal strávit zbytek života v lochu (a že se tudíž pustí do odebírání titulů, jen když bude mít 101% jistotu, že je to právně možné, jen na okraj, tu ovšem nemůže mít nikdy, protože to prostě právně možné není).
Při té příležitosti si pan rektor povzdychl, že většina oslovených (upřesnil bych: nestoudně a nespravedlivě nařčených) se brání tím, že vysoká škola není správní orgán, a že na studium se nevztahuje správní řád, případně že již proběhly všechny lhůty, v nichž lze správní řízení zahájit.
To docela chápu (navíc je to pravda). Když Vám soused instalatér sdělí, že s Vámi zahajuje řízení o useknutí Vaší pravé ruky, protože jste z vany jiného souseda z téhož paneláku ukradli odpadní rourou dospělou velrybu grónskou, taky (pokud ovšem, podobně jako politik dokážete maskovat vztek) nejprve panu sousedovi oznámíte, že není žádný soudce, ale idiot, a potom mu neméně laskavě sdělíte, že trest useknutí ruky je už nějakou dobu zrušen, a pokud ho dokážete nenakopat do míst, kam se náš národ s takovou oblibou odesílá, teprve potom se dostanete k obvodu těla velryby grónské a sousedovy odpadové roury, případně kubatuře vany a velrybí váze a objemu.
Když za Vámi přijde nějaký obecní blázen a bude Vám tvrdit, že odpovídáte za zločiny čachtické paní, protože to byla Vaše prapraprateta, zatímco některá z jejích obětí byla jeho prapraprateta, takže mu musíte zaplatit deset milionů korun s úrokem ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou a zvýšené o sedm procentních bodů od roku 1610 do zaplacení, taky se ho asi nejlépe zbavíte tím, že už je to tak dávno, že nemá cenu se tím zabývat (a teprve poté, pokud vůbec, budete dokazovat, že Vaše prapraprateta čachtickou paní v životě neviděla, a vůbec už ne, když se dívala do zrcadla).
Pořád je tu totiž onen téměř neřešitelný problém, jak chytře zareagovat na argumenty těch, v jejichž lebeční dutině by mozkožrout bleskově zašel hlady (čímž jsou míněni ti, kdo podstrkují panu rektorovi bláboly, jež s právem mají společná možná jen některá písmena: například v právních, ale i jiných textech a v hanopisných paskvilech doručovaných naštěstí opravdu jen málokterým absolventům plzeňských práv se s podobnou intenzitou vyskytuje písmeno a).
P.S. Aneb jak to opravdu hezky napsal jeden z nařčených (č.j. R-576–10):
…přisvojovat si pravomoc úřadu je v civilizované zemi zločin. Studoval jsem řádně a studium mi nikdo nijak neulehčoval, ale pokud na mne a výsledky mého studia bude někdo naprosto nezákonně útočit, budu se bránit v prvé řadě právě tím, že mu sdělím, že to přece nejde. Kdybyste, vážený pane rektore, nepožíval tak velké úcty studentů a absolventů FPr ZČU, odpovídali by Vám jistě právě jen strohým: to nejde (protože ono to opravdu nejde). Ale právě z úcty k Vám (neboť nového vedení, věřte, si v právnické obci neváží vůbec nikdo, a to ani těch, kteří kdysi aspoň jakés takés úcty požívali) osočení absolventi pečlivě vysvětlují, že cesta, na kterou Vás chce nové fakultní (pa)vedení zavést, je cestou v rozporu se zákonem…