Stručná a reportážní

Nedá mi to nevrátit se k včerejším zděšeným titulkům, že rektorova chyba prý může zbrzdit odebírání plzeňských titulů.

Rád bych přičinil aspoň opravdu malou opravičku: nemůže. Nic nezbrzdí, protože to stejně nejde, ale může prodloužit dětskou hru na posílání/neposílání anonymů, ve které by sice nalezly zalíbení jen zaostalejší nebo hodně malé děti, ale která se čističům plzeňských práv nějak podivně zalíbila. Kromě toho sice nevím, kdo projevil tak geniální matematické nadání k složitým matematickým operacím s čísly menšími než šest, případně dokonce pět (zda se k nim za ten ubohý milionek, který mu pan děkan/exministr dal na kafe, uvolil pan exnáměstek pana exministra, nebo zda to snad počítal pan exministr sám), ale pan rektor to určitě nebyl.

Dokonce si dovoluji tvrdit, že takový blábol, který byl anonymně přeposlán několika absolventům plzeňských práv, by žádný soudný člověk nepodepsal, ani kdyby ho mlátili, takže plně chápu, že zmíněné zázraky přišly jen jako anonymní hanopisy, vytýkající adresátům řadu celkem bez fantazie vymyšlených pochybení.

Zdá se navíc, že leštiči se nespokojují s usilovným leštěním klik, oken a poměrů na plzeňských právech, ale, což je jen logické, přistoupili taky k zametání. Proto mne upozorňujete, že jsou některá fakultní okna pořád pěkně zasviněná, než se pan děkan s proděkany ujmou hadrů, musí se totiž nejprve ujmout košťat. Zda jim nějaké protekční přivezla nějaká spřízněná čarodějnice, můžeme jen hádat.

Jak se zdá, pěkně zametli celou řadu dokladů, a teď vytýkají nešťastným studentům (kteří nemohou ani jejich existenci, ani jejich ztrátu nijak ovlivnit), že zametené doklady chybí. Možná by bylo dobře nahlédnout pod skříně kdesi na děkanátě, ale uznejte sami, kdo by ze sebe dělal šaška a lezl někam pod nábytek? A navíc, řada těch dokladů naštěstí byla i jinde, kde se dají dohledat i bez trapného lezení po zemi, jak mne informoval jeden z adresátů, na jehož reakci na hloupoučký anonymní hanopis, který mu byl úředně přeposlán univerzitou, se spolu s Vámi těším.

P.S. Sousedi mne radostně informovali, že ti dva pánové, kteří se vydávají za televizní reportéry (stejně jim to nikdo nevěří, reportér se totiž chová úplně jinak) se už zase vydali z víru velkoměsta na sever, bohužel ne dost daleký, ale jenom do Chomutova. Zatímco minule přijeli, nic neviděli a utekli (Caesar se svého času pochlubil veni, vidi, vici, přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem, reportéři, kdyby ovšem uměli latinsky, to pojali veni, non vidi, fugi: přišel jsem, neviděl jsem, utekl jsem), dnes se opatrně rozhlédli, sousedka se tentokrát flákala jinde, natočili fasádu a zmizeli. Soused, který je zahlédl z okna a hořce litoval, že nežije ve středověku a nemůže jim na hlavu vylít nočník, popadl aspoň psa a běžel ho venčit, protože ta potvora obvykle v nestřeženém okamžiku někoho kousne, ale nestihl to. Dokonce jsem celý večer poslouchal kvílivé stížnosti našeho kancelářského kocoura, který spává na kancelářském okně a promptně z něj uhání označkovat (rozuměj pomočit) každé nové auto v ulici, že zdrhli tak rychle, že jim stačil věnovat sotva pár kapiček.

Jako věrný koncesionář zcela zdarma nabízím těžce zkoušenému televiznímu rozpočtu úsporu: k čemu potřebují tak pěkné červené auto, když si stejně všechno vymýšlí kdesi v hospodě? Skryté záběry na televizním WC, v televizním bufetu a, kde mě to všude natáčeli v budově České televize, když jsem před oficiálními kamerami odpovídal na dotazy jejích redakcí (čímž jsem dal jasně najevo, že se nehodlám s televizí bavit a zavdal tak důvod ke špionážně skrytému natáčení), jsou stejně určitě zajímavější než naše notně omšelá fasáda, a kdyby slušně poprosili, klidně bych jim v zájmu úspor veřejných peněz něco fotek šedivé zdi poslal sám.

Naštěstí nejen leštiči a zametači plzeňských práv vykecají úplně všechno, takže pro ty, které to zajímá: zítra si povíme, o čem ten jejich pořad bude.

P.P.S. Já samozřejmě chápu, že když si nechali utéct možná největšího sólokapra své kariéry (podle některých jiných médií jsem prý odhlasoval zamítnutí nároků firem, kterým jsem měl podle jejich bláhových fantazií nadržovat, já ovšem nesmím ani naznačovat), budou naštvaní, ale neměli by se mstít spíš tomu, kdo je napálil?

« Zpět