Šup

na to, ekologové!

Šup na to!

Šup na to, oslovujeme a voláme (byť nikoli pátým pádem, neb nevoláme: Šupe, na to!) a rozhodně nevyzýváme k nevázanému sexu, a to ani ekology. Ani hrou na fanty, na kterou nás posledně upozornil pan Josef Jungmann (kdyby radši dodržel standardní dobu studia, než aby zkoumal, kdo dává spodky jako fant, čili zástavu), ani nijak jinak.

Leč přesto: Ekologové, šup na to!

Nový občanský zákoník musíme chválit, chválit a ještě znovu chválit. Jistě sami víte proč?

Přeci předně proto, že dobré dílo se chválí samo, takže sám se rozhodně nepochválí. Kdo ale chválí nový občanský zákoník?

Jeho autoři, jak se zdá, na to cestou do nezměrných hlubin zapomnění nemají čas. Pradávný pan ministr kmotrovské spravedlnosti na to zase asi nemá náladu, neboť s něčím tak objevným už ho dokonce ani do veřejnoprávní televize nepustí. Tak kdo tedy?

Měli by se vzchopit třeba ekologové. Zkusit si tu krásně rozevlátou normu, která co chvíli stanoví něco úplně jiného, přečíst, zaradovat se a začít okamžitě všude zřizovat právo stavby.

To je takové zvláštní právo, které umožňuje nějaké osobě mít na povrchu nebo pod povrchem cizího pozemku stavbu, přičemž vůbec nezáleží na tom, zda jde o stavbu již existující nebo teprve budoucí (§ 1240 odst. 1 občanského zákoníku).

Moc pěkné na tom je, že stavba, kterou tohle právo umožňuje, není ani součástí pozemku, ani samostatnou věcí, ale mluví se o ní (v § 1242 nového občanského zákoníku) jako o součásti práva stavby (i když jí není, čímž se teď nebudeme trápit). Hlavní přece je, že není ani součástí pozemku, ani samostatnou věcí (a to není).

Velkou prohrou bojovných ekologů byl třeba zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury č. 416/2009 Sb. To první jsou hlavně dálnice, to druhé všelijaké kanály a to třetí různé plynovody a vedení vysokého napětí. Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům a ke stavbám zavedl tenhle zákon značně urychlenou proceduru, podstatně urychlenější oproti zákonu o vyvlastnění (č. 184/2006 Sb.). A že se vlastně může vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění? No přece vlastnické právo ke stavbě nebo k pozemku (§ 1 odst. 1 písm. a) zákona o vyvlastnění).

Je snad „stavba vyhovující právu stavby“ stavbou se samostatným právním osudem? No přece není. Je snad součástí pozemku? No přece taky ne.

Takže když si někdo zařídí právo stavby, k čemu je vyvlastňovatelům urychlení vyvlastňování staveb a pozemků?

To víme náhodou docela přesně. Na cosi, co z lidského těla pochází…

« Zpět