Sváteční anekdota

Navzdory svému neuspořádanému vzhledu celkem ctím autority (aspoň od roku 1989) a za normálních okolností bych příliš nepřemýšlel o výrocích Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že hodlá odebrat nejvýše deset akademických titulů.

Jenže ministerstvo ve zprávě o situaci na Fakultě právnické ZČU v Plzni (podkladové materiály k bodu 113 pořadu jednání 64.schůze Poslanecké sněmovny) konstatuje, že rozhodnutí vydaná ZČU (aspoň už neuvádí, že to byla právnická fakulta, když to ze zákona může být jen rektor!) o uznání vzdělání dosažené na ukrajinské vysoké škole „jsou skutečně v rozporu se zákonem o vysokých školách a vzdělání absolventů zahraničního studijního programu není rovnocenné se vzděláním studenta magisterského studijního programu Právo a právní věda.“

To je samozřejmě opravdu úžasné, protože podle § 12 odst. 1 písmeno c) zákona č. 117/1995 Sb. se za studium na českých vysokých školách pro potřeby tohoto zákona považuje studium na zahraničních školách, které je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „postaveno na roveň“ studiu na vysokých školách v České republice. V seznamu těchto škol ve vyhlášce 183/1998 Sb. byla i Mezinárodní škola podnikatelství a práva, kterou Ministerstvo tak vytýká plzeňské právnické fakultě (i když pořád nevím, proč, když vyhlášku vydalo samo ministerstvo), která se později přejmenovala na Mezinárodní institut podnikatelství a práva, a ten do vyhlášky uveřejněné ve Sbírce zákonů pod číslem 249/2009 letos vložila přímo PhDr. Kopicová (podobně viz „A co Užhorod ?“).

To, že stále znova ministerstvo tvrdí něco, co není v rozporu s mým názorem, ale s vyhláškou, kterou samo ministerstvo uveřejnilo letos ve Sbírce zákonů a kterou podepsala současná paní ministryně, mě však vede k velmi hlubokému zamýšlení nad kroky tohoto ministerstva.

Tak tedy k akademickým titulům:

Jejich odebrání (tehdy soudem) umožňoval naposledy trestní zákon u roku 1950 (zákon č. 86/1950 Sb.).

Dokonce socialistický trestní zákon z roku 1961 (zákon č. 14O/1961 Sb.) už nic podobného neumožňoval. Komunisté totiž už v roce 1961 od této praxe s ohledem na její zneužívání v politických procesech padesátých let ustoupili.

Profesor Šámal, tvůrce nového trestního zákoníku (který samozřejmě také s ničím podobným nepočítá), vedl také autorský kolektiv, který opakovaně komentoval nynější podobu trestního zákona. V komentáři například napsali:

„ani zákon č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách) nepočítá s případným odnětím uvedeného titulu…“

(pro ty, kteřé by to potřebovali viz Šámal, P. – Púry, Fr. – Rizman, S.: Trestní zákon, komentář, C.H.Beck, Praha 2003, str. 383 a pokud jde přímo o tituly Bc., Mgr. a JUDr. strana 384).

Už jen pro usmání: zákon o vysokých školách (v § 2 odst. 9) říká, že „nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul…“

Jak jsem napsal, komunisté už v roce 1961 od odebírání akademických titulů s ohledem na jeho zneužívání v politických procesech ustoupili. Nezní Vám heslo „nejsme jako oni,“ které jsme volali v listopadu 1989 v této souvislosti trochu jako vtip?

P.S.

K podkladovým materiálům k bodu 113 pořadu jednání 64.schůze Poslanecké sněmovny patří také zpráva ministra vnitra Ing. Martina Peciny, MBA, ve které se konstatuje:

„Závěrem: Ministerstvo vnitra ČR a Policie ČR věnuje šeetření od samého počátku velkou pozornost. Dosavadní výsledky šetření, které mohou Ministerstvo vnitra ČR a Policie ČR jako zaměstnavatelé provést v oblasti ověření dokladů potvrzujících ukončení vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní vědy na Západočeské Univerzitě v Plzni nepoukazují na odchylky od standardní délky doby studia u těchto absolventů.“ (podepsán ministr vnitra, ale podtrhl jsem já).

P.P.S.

K četným dotazům na soudní rozhodnutí z doby první republiky si dovoluji sdělit, že ve věci autora slavného Švejka, pana Jaroslava Haška, rozhodl Nejvyšší správní soud, že titul „JUDr.“ nelze odebrat ani se ho nelze vzdát, ale dotyčný nemá povinnost ho používat. O odebrání titulu „JUDr.“ či vzdání se tohoto titulu rozhodoval Nejvyšší správní soud 12.11.1928, ve věci sp.zn. 26 455/26.

Abych uklidnil i inženýry, rozhodnutím sp.zn. P-237/31 rozhodl tehdejší Nejvyšší vojenský soud, že ani titul inženýr nelze odebrat.

« Zpět