Svatomarkétská

neboť dnes má svátek všech sedm svatých Markét (jakož i ty zbývající nesvaté)

Při nedělním lehce deštivém svatomarkétském svátku lze neméně lehce zauvažovat, proč už nevídáme co pět, nanejvýš deset minut v různých médiích osoby, bez jejich promluv jsme v minulých letech nemohli žít.

Koho by napadlo, že za to může, jak jinak, nový občanský zákoník?

Jen tak na okraj, svatá Markéta měla vůbec celkem kliku. I ten nenasytný drak přece žral, až prasknul, konkrétně právě když spolkl historicky první ze svatých Markét (bylo jich totiž postupně sedm, dokonce zvlášť jedna anglická a jedna skotská, ta se ovšem narodila v Uhrách, podobně jako svatá Markéta Uherská). Jak víme, nový občanský zákoník hrubě irituje vztekle se převalující prach Hanse Christiana Andersena (který psal o pyšném princi převlečeném za pasáčka vepřů), protože nový kodex s nějakými pasáčky vepřů rázně skoncoval, neb neb právo pastvy se nadále na prasata nevztahuje). Podobně tvrdě (jak už rovněž víme) zúčtoval nový kodex i s husopaskami. Podle jeho § 1279 odst. 1 se přece právo pastvy nevztahuje na drůbež (a na prasata). Svatá Markéta však byla šťastnou pasačkou dobytka, takže by se své původní profesi mohla klidně věnovat i po účinnosti nového občanského zákoníku.

Ba dokonce, jako mnozí jiní šťastlivci mezi námi, by radostně mohla honit svůj dobytek nejen po sousedních pozemcích, ale i po sousedních bytech. Podle § 3023 našeho skvělého občanského zákoníku přece ustanovení tohoto zákona o vlastníku pozemku platí obdobně pro vlastníka nemovité věci, která není součástí pozemku. Takže znovu připomínáme: už jste někdy pásli dobytek v cizím bytě? Že ještě ne? Nenechte si to ujít. Využijte ustanovení § 1282 o tom, že vlastník služebného pozemku není vyloučen z práva spolupastvy a § 3023 (ustanovení o vlastníku pozemku platí obdobně pro vlastníka jiné nemovité věci) a směle paste v cizích, ba i svých, bytech dobytek. Užijte si práva spolupastvy, i když máte jen ubohé 2+1 a žádný pozemek.

Protože svatá Markéta nebyla profesně zlikvidována (a nebyla právnička ani není jejich patronkou), možná by bylo navíc možné některých principů s ní spojených využít při případné novelizaci občanského zákoníku, které vzhledem k zarputilosti některých osob, nalézajících se právě u moci, nebude zřejmě možné se vyhnout. Samotní autoři sice po objektivní analýze veškeré kritiky dospívají k objektivnímu a nezaujatému závěru, že zákoník je dokonalý a případné výtky nesmyslné, avšak práce v hodnotící komisi přece jen není tak dobře honorována, jako práce na novele.

Doufám tedy, že by se celková skvěle propracovaná koncepce nového občanského zákoníku a jeho dokonalé provedení příliš nezměnily, kdyby do nich za pár milionů byla zakomponována třeba právě ustanovení inspirovaná svatou Markétou.

Například oznámení, že: na Markétu přesně dohnívají třešně, by se do zákoníku celkem hodilo, stejně jako zákonný příkaz: Svatá markéta nám velí: okopávejte to zelí! Rozhodně by se jejich zapracováním vysoká kvalita kodexu nijak nesnížila.

Ale proč tedy vlastně nevídáme pana exministerského prosazovatele a jemu podobné tak často, ba v některých dnech, či (ta hrůza) dokonce týdnech vůbec ne?

Neboť takových kanálů již prostě netřeba!

Dávno přece víme, že máme nezadatelné a nezcizitelné právo se podle § 111 odst. 3 občanského zákoníku dozvědět, jak bylo naloženo s tím, co vyjde z našeho těla, a rovněž právo zkontrolovat, aby s tím nebylo naloženo nedůstojně (důvodová zpráva na str. 646 uvádí sice jako příklad toho, o čem máme
právo se dozvědět, jak s tím bylo naloženo, a ohledně čeho máme právo, aby s tím nebylo naloženo nedůstojně, jen moč, ale fantazii se meze v žádném případě nekladou). Můžeme si tudíž zopakovat, že vzhledem k očekávané transparentnosti veškeré kanalizace tedy už prostě netřeba dalších kanálů (samozřejmě informačních).

« Zpět