Svíčková

Víte snad o vztahu mezi spotřebou svíček a vladimirizací pana exministra?

Lidé se nemění, avšak kdyby třeba pan exministr suploval za proletářského vůdce Vladimíra Iljiče, spotřeba svíček by významně stoupla.

Lidé se nemění, tudíž nikoho nemůže překvapit, že notorická paní komisní (kdesi na Parlamentních listech.cz. hodnotí ústav pro výzkum totality jako cosi ne snad zbytečného, ale vyloženě škodlivého.

Vždyť onen ústav nepřistupuje k hodnocení totality vůbec uvědoměle a kladně, tedy v souladu s jejím článkem o nutnosti svěřování významných funkcí starým strukturám a agentům StB, kteří jsou skvělou kádrovou rezervou moderní společnosti, z níž je nezbytné čerpat (už jsme psali o tom, že na toto její skvělé dílo upozornil například poslední Reflex).

I když byl Karel Čapek student věru podivný (pod nepřípustnou záminkou inteligence studoval celkem dost rychle), měl samozřejmě pravdu v tom, že lidé se nemění, jen vybarvují.

Svět se dělil vždycky na ty moudré, kteří měli patent na rozum a na ty ostatní.

Do první kategorie patřil třeba ředitel washingtonského patentového úřadu (uděloval patenty, takže je měl, tedy i na rozum), který proslul výrokem (z roku 1832), že šicí stroj je jen nesmysl pro pobavení bláznů.

O nějaký rok později by následovníci soudruha Lenina, kteří ve Filozofickém slovníku z roku 1953 odhalili genetiku jako reakční pavědu sloužící k ohlupování pracujícího lidu, zatímco kybernetika podle nich naopak byla reakční pavěda sloužící k ohlupování pracujícího lidu, dodali, že jde o reakční (ná)stroj k ohlupování pracujícího lidu, ale navíc i k podpoře a rozvoji buržoazie (krejčích, švadlen a jiných hanebných živnostníků).

Kdyby ovšem i další následovnice velkého Soudruha (například ty, jež v praxi realizují jeho slavnou myšlenku, že k řešení každého problému je třeba příslušné komise, a že komise nevyšetřuje a nesoudí, ale zneškodňuje), a zejména jejich oddaní nohsledi, kteří s nimi usilovně, ba až úporně, pátrají po pravdě, nalézající se, jak známo, hluboko ve víně, proplouvaly dějinami s podobnou elegancí, všechno by bylo úplně jinak.

Kdyby byl třeba takový Edison současníkem notorického pana exministra kmotrovské spravedlnosti, byl by rázně odhalen jako hnusný rychlostudent (i když byl spíše rychložák, protože byl záhy vyloučen i ze základní školy jako totálně nevzdělatelný), a nám by do snů o paní komisní, panu exministrovi a jiných krásných dámách nesvítily nějaké přitroublé žárovky.

Pravda, s transparentností bychom občas byli na štíru, například pri rentgenování. Wilhelm Conrad Roentgen (v letech 1865–1868 si bez maturity vystudoval na inženýra a za pouhý jediný rok pak přidal i filozofii!) by byl odhalen jako hnusný rychlostudent, takže by transparentnost musel jako vždy zajistit pan exministr & spol. A víte proč neměl Roentgen maturitu? Byl vyloučen ze studia pro zesměšňování učitelů! Sice se ukázalo, že byl nevinný a že karikaturu za školními kamny načmáral někdo jiný, ale spravedlivě potrestán už zůstal.

Tak je to ostatně správné, jak studenti a absolventi třeba takových plzeňských práv dobře vědí.

Kam by přišli paní komisní a pan exministr, kdyby se mělo něco vyvozovat z toho, že ti, které nařkli, byli nevinní?

Pěkně bychom roztloukali kámen v lomech kladívky, protože Nobel by byl po právu znemožněn jako rychlostudent (vysokou školu zvládl v letech 1850–1852 a navíc nosil plnovous) i se svým dynamitem.

Na druhou stranu, kdyby pan exministr nahradil soudruha Lenina, obešli bychom se asi bez internacionální a bratrské pomoci v roce 1968.

Opakovaným voláním „Reforma, reforma!“ by totiž zřejmě nebylo carské hospodářství zreformováno natolik, aby to dovolilo. A jak by dopadla leninská elektrifikace v provedení páně exministerském? Byla by realizována mnohem hbitěji (soustavným opakováním slova „Elektrifikace!“), ale spotřeba svíček by přesto zřejmě stále stoupala.

« Zpět