Tak jako v (hodně) staré Anglii

budu ještě pár dní bez signálu. Proto alespoň připomenu, že díky novému občanskému zákoníku se máme skoro jako v Anglii.

Tak jako ve staré Anglii, zpívalo se za dob mého mládí v písni, byť text poněkud neuvědoměle pokračoval výzvou k požívání alkoholických nápojů („whisky si do sklenky naliji“), jež, jak známo, škodí zdraví (nota bene šlo o zdraví škodlivý alkohol kapitalistické provenience, neb whisky oblíbeným nápojem kolchozníků a jiných úderníků nebývala). Nebudeme teď však vyvolávat ducha tehdejší doby, ba ani onoho skladatele, byť by možná kupodivu uměl pomoci tvorům diskriminovaným občanským zákoníkem. Onen pan zpěvák totiž mimo jiné zpíval o tom, že by létal na praseti, kdyby ovšem mělo křídla (kdyby prase mělo křídla, křídla jako pták, vyletěl bych na praseti nahoru do oblak). Kdyby prase mělo křídla, bylo by snadno zaměnitelné s něčím nebo někým jiným a mohlo by se tudíž vyhnout vyloučení z pastvy, podle ustanovení § 1279 odst. 1 občanského zákoníku se totiž právo pastvy nevztahuje na prasata. Nevztahuje se však ani na drůbež, takže by praseti nepomohlo vydávat se za slepici, ale spíše tak za orla (právě s tím máme ovšem v případě občanského zákoníku a jeho tvůrců zkušenost opravdu nemalou).

Nám však nejde ani o představu vepře vybaveného orlími perutěmi, ani o nepěkný anglický zvyk popíjet žitnou, ale spíše o starý anglický zvyk nerušit zákony pokud to jen trochu jde, takže pořád platí předpisy z dob i velice dávných, a někdy se hodí je používat na moderní poměry (a někdy zase ne).

A přesně to nám přece zavedl nový občanský zákoník. Už autoři obecného zákoníku občanského z roku 1811 odmítali reálná břemena jako trapný pozůstatek středověku, nemající místa v (tehdy, tj. před rokem 1811) moderní společnosti. A ejhle: copak asi máme v § 1303 a následujících nového, moderního občanského zákoníku? No přece reálná břemena.

Z obecného zákoníku občanského z onoho roku 1811 jsme převzali moderní archaismy jako je pravá či nepravá držba . Autoři zákoníku v původní verzi důvodové zprávy z roku 2009 psali, že rozhodně nezamýšlejí zavádět znovu archaismy, jako je pravá držba, ale nakonec se dali přemluvit (sebou samými, pochopitelně, na nikoho jiného by přece nedali) a pravou, ba i nepravou držbu nám zavedli.

Z občanského zákoníku z roku 1950 převzali zase skvělou úpravu právní povahy dočasných staveb a z pokrokového gottwaldovského zákona z roku 1947 zase právo stavby.

A tak sami vidíte, že (tak jako ve staré Anglii) máme v nynějším občanském zákoníku od všeho trochu, takže tvoří skvělý průřez historií našeho práva od dávných časů až do současnosti, ba vlastně až do ternné budoucnosti. Abych však jen nepoklonkoval jako vzoru obskurní koloniální velmoci, rád bych upozornil, že tento postup má i v naších zemích slavnou tradici. Ano, je to ono: jak pejsek a kočička vařili dort…

« Zpět