yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Pan ministr spravedlnosti, dnes už i podle tištěných médií kmotrovské, se na sobotních titulních stránkách usedavě, ovšem velmi slušivě, rozplakal, že byl vyškrtnut z vědecké rady plzeňských práv (jaká to podlá pomsta za reformy, jež nestihl ani vymyslet, natož pak začít!).
Určitě to udělali proto, dovozuje s velkorysou ukřivděností, že poté, co na protest proti tomu, že v demokratických volbách neprošli jeho oblíbenci, školu opustil (taky by tam teď už musel pracovat, což by ho, uznejte sami, vůbec nebylo důstojné), se hodlal pana děkana právě na vědecké radě ptát, proč byl nakonec učiněn pokus zrušit jen dvanáct diplomů?
Záhadou samozřejmě zůstává, proč se radši nezeptá svého vlastního náměstka, který těch bezmála padesát pseudosprávních řízení (jež za nemalý peníz, ovšem univerzitní, pracně zahájil) nakonec zastavil, případně proč si nevzpomene, jak sám horoval pro závěr, že děkan o zrušení diplomu nerozhoduje, ba se na této bohulibé činnosti vůbec nepodílí (abych při víkendu neotravoval zas tak moc, dovoluji si odkázat třeba na úvahu Co si kdo nadrobil/aneb tohle za ně ježibaba nevymyslí, už z loňského 10.3.).
Jen je trošku škoda, že se pan ministr napřed nepodíval do zákona. Anebo, pro případ, že by se to v něm třeba špatně hledalo, ještě radši nezeptal nějakého právníka.
Představte si totiž, že v naší podivné zemi máme jakýsi zákon, konkrétně dokonce zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb.). Ten má pro změnu celou řadu podivně kroucených paragrafů, třeba i § 29. Podle § 29 odst. 2 zákona o vysokých školách sestává vědecká rada fakulty z členů, kteří jsou zaměstnanci fakulty (tzv. interních členů) a z členů, kteří jsou odjinud (tzv. členové externí). Nejméně jedna třetina členů vědecké rady musí být členové externí. Když někdo, ať už na protest proti tomu, že prší, nebo že svítí slunce, nebo čemukoli jinému, odejde z nějaké fakulty, tak to už na ní není zaměstnán. A musí tudíž být vyškrtnut ze seznamu těch členů vědecké rady, kteří jsou zaměstnanci školy (potom sice může být poměrně složitou procedurou najmenován mezi ty externí, ovšem jen pokud je významným představitelem oboru).
Jak pravil už nadporučík Mazurek v nesmrtelném Tankovém praporu: tak je to správné, tak to má být. V té skvělé knize tuším někdo do jakéhosi hodnocení napsal: tváří se, jak není inteligentní, a přitom je to obyčejný vůl, a spoustu dalších mouder, jež stojí za přečtení i o víkendu.