Titulklau?

V souvislosti s tím, že jeden pan exministr spravedlnosti prohlásil o bývalém rovněž exministrovi a navíc ještě ke všemu nynějším ministrovi v téže osobě, že je opravdu skvělý, úžasný, mistrný, ba přímo umělecký, lhář, padla v médiích také zanedbatelná zmínka o tom, že aktuální ministr spravedlnosti (jistě ne ze msty, to kdepak, ale z velmi, velmi objektivních důvodů, například za to, že nezodpovědně prozradila přísně střežené tajemství, že akademické tituly už dávno odebírat nelze) vypověděl smlouvu vysoutěženou před pouhými pár týdny advokátní kanceláři, která kritizovala jeho postup při odebírání plzeňských akademických titulů.

Protože se kupodivu vyskytují občas někde lidé, kteří blábolům o odebírání titulů ještě věří, nebo se tak bůhvíproč tváří (například jeden je prý kdesi v Praze), velmi nerad se musím aktuálního pana ministra zastat. Za prvé proto, že žádný akademický titul nebyl nikomu odebrán, a navzdory jeho svědivému toužení zcela nepochybně ani nebude. Navíc potom, co sama Západočeská Univerzita v Plzni vyvěsila na své stránky perfektní právní analýzu stručně řečeno říkající, že student neodpovídá za bordel v knihovně, v soudco-učitelském zápisníku, ba dokonce snad ani v univerzitní jídelně a kuchyni, může slušný, rozumný, a hlavně jen trochu normální člověk jen těžko čekat, že by najednou začala po odebíračském způsobu radostně povykovat: ale ano, odpovídá, a jak pěkně odpovídá, tuhle se rajská v menze skutečně nedala, hm, žrát, tak rychle seberte absolventům tituly. I když ji k tomu pořád tak upřímně a korektně navádí jeden z oněch, na případu od počátku hluboce zúčastněných, ale samozřejmě nepodjatých (co kdyby to pak sám soudil?), správních soudců (ten z nich, kterého prý žena doma nebije). Za druhé, a hlavně, vždycky za sebe někoho korektně nastrčil, takže vlastně sám nikdy nijak nepostupoval.

Pan premiér moudře prohlásil, že by ve veřejnoprávní televizi nemělo být tolik legrace, takže už asi potměšilého skřítka Titulklaua tak často neuvidíme.

Jako mladý soudce jsem opuštěně sedával v temné a studené jednací síni, kam po tmě účastníci netrefili, protože se nesmělo svítit, aby se neprohýřila kýžená úspora elektrické energie. Dokonce už za německé okupace malovala oficiální místa zlodějskou postavičku s krysí tváří a jistě i povahou nazývanou Kohlenklau, a vyzývala lid, například na Mostecku, k šetření uhlím tak, že bude poslouchat rádio co nejtišeji, aby spotřeba elektrické energie (vyráběné z uhlí) byla co nejnižší. Jestlipak nám tu vedle zlodějíčka uhlí, kterého podporujeme poslechem hlasité hudby, pořád ještě neběhá nějaký ten zlodějíček Titulklau, který slídí, aby někam zasel co možná nejvíc diplomů? Ostatně u mého vzácného přítele, jehož jméno z opatrnosti neprozradím, zjevně uspěl, protože ten se nyní děsí toho, že nemůže najít diplom a že by tím mohl nekolegiálně zmařit jeho odebrání (zřejmě na jakési slavnostní antipromoci?). Prostě, zlatý Alois (samozřejmě Alzhaimer).

Celá řada nervóznějších kolegů si dohledala z doby svých studií skutečně kdeco, a aby trumfla umaštěný (dvojjedině soudcovsko-učitelský) zápisníček, preventivně vyhledala řadu mnohem onačeji ušpiněných předmětů. Nyní, když transparentně a korektně ministrem vyhnaná kancelář nekolegiálně prozradila, že krást tituly opravdu nejde, řeší otázku vpravdě nerudovskou (pro odebírače: kam s tím?). Co kdybychom tedy poprosili odebírače, aby udělali konečně (poprvé!) taky něco užitečného a vyzvali absolventy třeba k předložení co nejpitomějšího upomínkového předmětu, který se týká jejich dřívějšího studia (no dobře, tak fotografie odebíračů neposílat)?

Aneb jak nezvykle oduševněle pravil onen bezuchý ctižádostivý podvodník: lidé musí mít své představené opravdu rádi, ach ano, opravdu musí (pro ty, kdo neví, o koho jde, řekl to údajně magistr Kelly, kterému kat uřízl uši, nohu si už iniciativně ulomil sám).

P.S. Je to sice variace na staré téma, ale tenhle Vám opravdu neodpustím, i když je to reakce na dění naštěstí již podzimně minulé: Sedí hladový u stolu a bezradně obrací konzervu. Co nejíš, ptá se nerudně žena, nemáš chuť, nebo nemáš otvírák? Ale mám, zazní neméně zachmuřená odpověď, jenže jsem si pustil televizi, tam plzeňští odebírači, otevřel jsem noviny, tam plzeňští odebírači, koukl jsem na internet, tam plzeňští odebírači, tak se teď bojím tu konzervu otevřít…Samozřejmě, na ten věčný, ale pořád výborný, nepřekonatelný vtip, že plzeňskou fakultu zavřou, když ji nepovede kamarád pana ministra Váš konzervový fór nemá, ale ten vtip se zavíráním školy je už zase tak starý, že by sám zasloužil konzervovat (ba i mumifikovat), nejlépe i se svými vypravěči.

« Zpět