yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
I když vzhledem ke staročeštině, jež byla zvolena k naprosto lapidárnímu a jednoznačnému vyjádření zákonných ustanovení, mnozí usuzují, že to tak není, nový občanský zákoník je ve skutečnosti velice moderní a tudíž i transparentní předpis.
Pochybujete snad?
Kdypak žil například onen právnický synek (jeho otcem byl významný římský právník, o jehož studiu se však nedochovaly žádné dokumenty, takže jen sám Bůh ví, jak to s ním vlastně bylo a zda tam nejsou nějaké ty pochybnosti) Lucius Anneus Seneca? Před více než dvěma tisíci lety. A co hlásal? Že zákon má být stručný, aby si ho lidé mohli pamatovat.
Sami vidíte, jak je tato temná, ba přímo ohavná, minulost stručných zákonů dávno překonána.
Kdo není dobrým přítelem a manželem, není dobrým občanem, hlásala například v temných časech Velké francouzské revoluce Ústava z roku 1795.
Naši nejlepší občané, například tvůrci nestručného občanského zákoníku nebo jeho ministerský protlačovatel (že by tlačič?), rozhodně odmítají být takoví, jak chtěla nějaká francouzská ústava. Takoví oni tedy opravdu nebudou ani náhodou a ani na chvilku.
Kam by přišel všestranný pan exministr kmotrovské spravedlnosti, kdyby akceptoval takové populistické nesmysly? Tedy zatím spíše jen vícestranný, úplně přesně tuším dvoustranný (ODA, ODS) exministr.
Na druhou stranu nový občanský zákoník plně dokazuje moderní a transparentní myšlenky třeba takového Otto von Bismarca (zejména tu, že se zákony je to jako s párky: je lepší nebýt u toho, když se vyrábějí).
Už jsme si přitom ukázali, dokonce mnohokrát, že nový občanský zákoník neobsahuje žádné hororové záhady, ale s trochou selského rozumu snadno přijdete na to, jak se věci mají.
Tak třeba podle posledně citovaného § 1341 odst. 1 nového občanského zákoníku se řeší situace, kdy se má zástavou stát věc „k níž má zástavnímu dlužníku/!/ vzniknout zástavní právo teprve v budoucnu,“ což právníky vedlo k zamýšlení nad záhadou, zda snad zákoník nově nezavádí zástavní právo, které kupodivu nemá zástavní věřitel, ale naopak zástavní dlužník, a jak by, proboha, mělo vypadat.
Na rozdíl od právníků, kteří se nad věcí zahloubávali, ti ostatní měli hned jasno v tom, že jde o pitomost, a to včetně autorů kodexu, kteří potvrdili, že jde o blbost vzniklou tím, že se spletli a zákoník už po sobě nikdy nečetli.
Což je jen logické (kdo by ho taky dobrovolně četl). Navíc to ukazuje, že nejenže ho po sobě nepřečetli páni autoři, případně dvoustranný notorický tlačič, ale ani nikdo další, kdo kdy kolem kodexu v rámci schvalovacích procesů prošel.
Takže můžete být v klidu. Nový občanský zákoník, to sice horor je, ale žádné hororové záhady v něm nehledejte, jde totiž o horor plně transparentní.