yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Ať už jsou tím míněny jakékoli radovánky, čeká nás nejspíš pravý ráj kdesi ve stodole (studený máj, v stodole ráj).
Skutečně vážně nerad bych však zastínil včerejší vyzdvižení neuvěřitelných zásluh autorů nového občanského zákoníku.
Vždyť díky nim si své dětské sny splní tolik lidí, kteří by na uspokojení svých tužeb z různých diskriminačních příčin nikdy nedosáhli!
Vždyť díky nim si splní dávný sen výhodně prodat ostříhané nehty či vlasy (nově je podle § 112 nového občanského zákoníku totiž lze přenechat za odměnu) nejen ti, komu rostou, ale například i zavilí, urputní a vytrvalí plešouni (neboť si je prostě natrhají tam, kde rostou, protože jde-li o část těla, jež se znovu obnoví, podle § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku se „má za to,“ že souhlas k jejímu oddělení byl udělen).
Ani ti, kdo dlouhé roky snili o tom, jak podomně prodávají mohutné přehrady nebo rozlehlé hrady, nebudou nyní muset škudlit na koupi něčeho tak velikého (a jistě i drahého), ale plně v souladu s komunistickým principem nediskriminace podle majetku si jen rychle naškudlí na nějaký ten maličký pozemeček pod hradem či přehradou. Ten potom výhodně prodají, a pokud našli hejla, který jim sežere, že jejich je i onen hrad či hráz, pak byla podle § 3058 odst. 2 nového občanského zákoníku řádně prodána i hráz, ba i hrad.
Svého času všelijací komunističtí extrémisté hovořili o sdílení majetku, žen a čeho všeho, zatímco nám se konečně podařilo s komunismem definitivně zúčtovat (dokonce za použití jeho vlastní terminologie, jako je třeba slovo rozhrada z § 141 občanského zákoníku z roku 1950, o svazech, které nám coby ten nejsprávnější název znovu předepisuje § 214 odst. 2 nového občanského zákoníku ani nemluvě), takže budeme mít (díky onomu § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku) třeba i sdílení nehtů či vousů.
Jen si pořád nejsem jist, jak to vlastně bude v té stodole?
A zatemňují nám to, jak jinak, hlavně rychlostudenti, především pochopitelně práv.
Už ten ohavný Ovidius (Publius Ovidius Naso, básník, který ovšem pro jistotu vystudoval práva) se pletl do kalendáře (v elegickém distichonu sepsal veršovaný Kalendář, neboli Fasti), naštěstí však byl pro ohrožování mravní výchovy mládeže zahnán do vyhnanství, než ho stihl dokončit.
Ale i třeba takový rychlostudent Josef Jungmann (filozofii si klidně vystudoval jen v letech 1792 až 1795 a potom navrch přidal i práva) nám vymyslel celkem matoucí označení pro právě začínající měsíc. Považte, pojmenoval ho květen (!), i když také trnopuk či tráven, ovšem zdaleka nevyužil možnosti pojmenovat ho tráven po oblíbené činnosti notorické paní komisní & spol., ale po nějaké rašící trávě či čem.
To rychlostudent práv Karel Hynek (původně Ignác) Mácha (kromě toho,
že je vystudoval mezi roky 1833 a 1836, ještě v letech 1830 až
1832 studoval filozofii!) sice cosi mele (básní) o Prvním máji, coby času
lásky. Přitom by se mohl marxisticky polepšit, a bardsky zapět:
Byl pozdní večer,
práce svátek,
byl pozdní večer,
práce čas…
No, aspoň mu trochu polehčuje, že se dovolával bojovníků proti slouhům peněz a kapitálu, například agenta StB Viléma, slavného kamaráda tvůrců nového občanského zákoníku (volal přece kromě Hynka a Jarmily také: Viléme!).
Ovšem podle univerzitního psaní č.j. R-377–10 má rok 1260 dnů (126 dnů je podle tohoto nezapomenutelného dílka totiž zhruba desetina roku), ačkoli na druhou stranu od 8.září 2005 do 12. ledna 2006 uplynulo jen o trochu víc, než měsíc (0,12 roku, jak stojí psáno pod univerzitním č.j. R-595–10).
Jestli tedy spíše nemáme s jiným rychlostudentem práv (Karlem Jaromírem Erbenem, práva, jak jsme si psali, vystudoval za pouhé tři a kousek roku, filozofii dokonce jen za dva) volat:
Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku práce!
I ta pranostika by pak možná byla logičtější: studený Štědrý den, v stodole ráj?