Trochu smůla, pánové ochránci

Nový občanský zákoník by nakonec mohl přežít i celou naši civilizaci.

Přinesl nám totiž tak mnohé radovánky, že by nám mohly vystačit na tolik let, kolik má onen kodex paragrafů. Mnohé předpisy samozřejmě učinil zbytečnými (někteří jazykové tvrdí, že všechny a že šel v tomto směru příkladem). Tak třeba pro účely ochrany přírody lze vyvlastnit nemovitost a práva k ní, jak stanovil už kdysi § 60 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a stanoví tak zčásti zbytečně dosud.

Neboť nemovitými věcmi jsou přece kromě pozemků a podzemních staveb se samostatným účelovým určením i věci, o nichž jiný předpis nežli občanský zákoník stanoví, že nejsou součástí pozemku, a přesto je nelze přenést bez porušení jejich podstaty z místa na místo (jak moudře praví § 498 odst. 1 nového kodexu). Jenže o inženýrských sítích, jak už víme, nepraví, že nejsou součástí pozemku, nějaký hloupý jiný předpis, ale přímo náš oblíbený a milovaný občanský zákoník. Tudíž nejsou věci nemovitou, ale věcí movitou, a o jejich vyvlastnění si ochránci přírody mohou leda tak nechat zdát.

Máte národní park protkaný kanalizací? Dokonce nějakou starou, netransparentní (neprůhlednou, a tudíž nezajišťující dostatečně realizaci základního práva dozvědět se, jak bylo naloženo s tím, co pochází z lidského těla), leda snad trochu děravou (takže se o tom, co se děje s tím, co pochází z lidského těla, díky oněm otvorům přece jen trochu dozvídáme)? Tak to máte, páni ochránci či paní ochránkyně, velikou smůlu, protože vzhledem k tomu, že nový kodex nám některé nemovitosti poněkud zašmoulil, kanalizace se prostě nezbavíte. Nechť Vám její libá vůně v krásném přírodním prostředí denně připomíná, co všechno jste získali s novým kodexem.

Samozřejmě jsem si vědom, že nějaké to vedení v přírodní rezervaci není nic zásadního. Vždyť jaká krása spočívá v tom, že se má za to, že součástí inženýrských sítí (jež jsou podle § 498 odst. 1 občanského zákoníku věcí movitou) jsou i stavby a zařízení, jež s nimi provozně souvisí. A protože movité věci lze převádět nejen ústně, ale třeba i pouhým posunkem, kývnutím hlavy a podobně, jak víme, že už někdo lehkovážným kývnutím hlavy neprodal takovou pěknou movitou věc, jakou je třeba Staroměstská radnice (ve sklepě má totiž nejen stoku, ale dokonce celý kanalizační uzel)? Pravda, bez souhlasu zastupitelstva by to bylo neplatné, jenomže jen relativně (absolutně neplatné je podle § 588 jen právní jednání, které odporuje zákonu a navíc zjevně porušuje veřejný pořádek, což u tajné domluvy nelze předpokládat). A nenamítne-li oprávněná osoba (např. nabyvatel radnice) neplatnost, považuje se relativně neplatné jednání za platné (§ 586 odst. 2), jak ostatně už dávno víme taky.

Jestlipak se nám tedy, až se nachýlí promlčecí doby (strany si navíc mohou sjednat i kratší, než zákonnou promlčecí dobu, nejméně v trvání jednoho roku, a opět tak nemusí činit písemně, jak nám prozrazuje § 630 odst. 1) ozve nějaký nový radniční vlastník?

Co je proti tomu nějaké staré elektrické vedení v přírodní rezervaci, o kanalizaci ani nemluvě.

« Zpět