yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Podařilo se mi nicméně přečíst si aspoň kus tiskové zprávy senátu jedné velké západočeské univerzity, a nebýt rozený pesimista, zaváhal bych nad tím, zda snad nemám být nakonec ještě zaživa rehabilitován? Taky jsem dokázal přečíst ranní zprávy z té krásné země, která je domov náš (což jsem si samozřejmě mohl ušetřit, protože šlo o informaci pravidelně opakovanou zhruba v měsíčním intervalu už poslední rok, jejímž stále zatajovaným jádrem je ověření nesporné skutečnosti, že nejméně 99,8% všech plzeňských absolventů, neboli cca 2495 z 2500, studovalo naprosto řádně), ale popořadě.
Senát upozorňuje na existenci výjimky pro právnickou fakultu z kreditního systému zavedenou článkem 55 Studijního a zkušebního řádu, a platnou až do 31.8.2005.
Teď nechci zdůrazňovat, že shodou okolností právě jen do tohoto dne jsem fakultu vedl, jinak řečeno, že výjimka trvala po celou dobu mého působení v této funkci. Konec konců, jako soudce jsem za bývalého režimu nebral odměny z velmi zásadního důvodu, spočívajícího v nesmírně trestuhodném počínání, jehož obsahem bylo, že mám vousy. Jistě právě z téhož důvodu jsem v podstatně zralejším věku záludně (jen ne věštecky) porušoval předpisy, které v době mého působení (ještě) neplatily.
Naopak chci zdůrazňovat a zdůrazňuji, jak ve všelijakých odebíračských hanopisech bylo mnoha studentům vytýkáno studium v rozporu s kreditním systémem (a ejhle: i sami vytýkači přitom ví, že neplatil!).
Pokud jde o ony ranní zprávy, ukázalo se hned několik zcela zásadních poznatků. V prvé řadě byla odhalena jména čtyř nešťastníků, kteří nakonec byli vybráni pro ceremoniální hození lvům, a horkým ranním hitem je, že jim jedna nejmenovaná univerzita poslala vzor jednoho ze svých paktů.
Nejspíš jde o nějakou dodatečně vymyšlenou zkoušku, ověřovací zkoušku (která sice nemá oporu v zákoně, ale to nemá už dlouho nic z toho, co odcházející univerzitní vedení dělá), při které univerzita posílá svým absolventům rádoby humornou pitomost a čeká, zda poznají, že to opravdu pitomost je (a třeba jim za to udělí nějaký certifikát či dokonce diplom). Pitomost je ovšem zcela zřejmá a hádanka tudíž velice lehká.
Ovšem skoro bývalý pan rektor, už když kazil novinářům snídani 7.ledna, mluvil o tom, že jednu bombu hnojůvku už odeslal, a odeslání dalších tří potom neméně slavnostně vyhlásil první únorový pátek.
Možností je, jak jinak, několik: skoro bývalý pan rektor se v únoru a lednu jen chlubil a skutek utekl, anebo opravdu proces dopravy zásilky z rektorátu na poštu trvá zhruba dva měsíce? Naštěstí pan rektor už končí, jinak bychom se třeba při dubnové snídani s novináři zase dozvěděli převratnou zprávu, že odeslal čtyři dopisy…