Týden aneb trocha podkladů

Neboť podkladů není nikdy dost.

Přiznávám, že potom, co mne lidé označující se za novináře potají (natáčet potají se smí, když odmítáte odpovídat) natáčeli i na WC nejmenované veřejnoprávní televize pod plytkou záminkou, že jsem jim nechtěl (právě na onom místě) poskytnout rozhovor a vymlouval jsem se trapně, že mám zrovna na práci něco důležitějšího, ať počkají až vylezu, jsem právě přehnanou důvěrou ve stav žurnalistický netrpěl.

Tím víc mne zaskočilo aktuální překvapení: novinářka, která napsala to, co jsem opravdu řekl.

Špatně nebo dobře, ale řekl jsem to sám a ona to napsala. Takže se pár mých slov objevilo v novém Týdnu.

Může se stát, že kvůli tomu na tyto stránky zavítá někdo, kdo ještě jejich hostem nebyl. Omlouvám se tedy těm, kteří už je viděli, a dovolím si znovu upozornit na některé dokumenty, které svědčí o tom, jak úředně pravdomluvní a úředně oblíbení skutečně mluvili pravdu, pochopitelně úřední (a oblíbenou).

Samozřejmě, stačí možná připomenout, jak do důvodové zprávy k občanskému zákoníku napsali, že tento zákon nepřinese žádné náklady státnímu rozpočtu, ačkoli justice (zřejmě to nečetla nebo co?) nyní žádá minimálně 800 milionů ročně na náklady vyvolané novým zákoníkem, zatímco další stamiliony už vynaloženy byly.

Tady hned každý na první pohled vidí, že o pravdomluvnosti nemůže být sebemenších pochyb. Nebudeme si ale připomínat ony sladké časy (pro ně), kdy nejmenovaný student obden tahal z kapsy kopie indexů tzv. zajímavých lidí, kteří dostudovali celé roky před tím, že byl na školu přijat. To nám ostatně dokládá, že nikdo není tak úplně špatný, protože ti provinilci, kteří už před lety dostudovali (samozřejmě nestandardně, že), spěchali, ba přímo běželi, zrovna za tímto studentem s xeroxy svých indexů a cpali mu je do bezedných kapes.

Připomeneme si ale naopak studenta, který podle hrdého provolání reformátorů studoval pouhé skandální dva měsíce a třináct dnů. Univerzita mu letos trestuhodně vystavila potvrzení, že poté, co studoval už dřív neúspěšně několik let, studoval dalších 479 dní. Najdete ho u úvahy Úřední potvrzení.

Slušný člověk ovšem nikdy nepochopí, jak univerzita mohla zpochybnit tak geniální výpočet (479 dní = 2 měsíce a třináct dní) a znehodnotit tak matematické úsilí, jež muselo být vynaloženo, aby byl tímto výpočtem odhalen ničemný rychlostudent.

Jenže vysoká škola je už prostě taková. Vždyť namísto toho, aby ocenila reformátory své právnické fakulty (například cenou, pochopitelně finanční, za nejefektivnější pomluvu), klidně si napíše, že porušili etická pravidla mediálním osočováním svých protivníků a že tím fakultu poškodili. I tenhle ostudný dokument už jsme tu zveřejnili (jde o stranu 99 univerzitní ročenky z roku 2011).

Jak by vůbec mohli poškodit fakultu, když jen za jejich zvolení do zaslouženě lukrativních funkcí a už za nic jiného, byla přislíbena akreditace a navíc i pochvala, jak si dodnes můžete poslechnout na You Tube („Dohoda s Dvořákovou“), kde sice huhlavě, leč srozumitelně tento příslib objasnil pradávný pan ministr vlastní spravedlnosti či čeho vlastně. Ostatně fotografie, na nichž si ti, komu byla akreditace slíbena, s tou, která ji slibovala, právě na tohle radostně připijí výtečnou kávou (alkohol propagovat nebudeme, takže neupozorníme na další fotografie následující po kávě), jsme na těchto stránkách ukázali u úvahy Káva první už opravdu hodně dávno.

« Zpět