Úleva

Bože, to je úleva.

Když poněkud ztloustlý ministr spravedlnosti s onou věčně opilou kreaturou vymýšleli, jak sebrat znepřáteleným vzdělancům jejich tituly, dělali to proto, že se jich báli, že jim záviděli a že chtěli jejich koryta (přesněji: funkce), peníze i všechno ostatní.

Kromě vyložených úchylných sadistů to totiž nebývá tak, že lidé konají zlo jen pro zlo samotné (ačkoli znám, bohužel, i pár jedinců, jejichž srdce se radostně zatetelí, když jiného například pěkně šťavnatě pomluví). Špióni imperialismu by jen těžko mohli nést odpovědnost za rozvracení našeho hospodářství, kdyby soudruzi před tím nehospodařili tak, že ho dokonale rozvrátili.

Bývalí plzeňští novopečenci by těžko mohli pomlouvat své kolegy a předchůdce, kdyby sami na plzeňských právech nehospodařili tak, že už skoro nebylo, co rozvracet. Když obézní ministr spravedlnosti s věčně opilou kreaturou (míněn samozřejmě ministr Alexej Čepička se svým opileckým tchánem Klementem Gottwaldem) vymýšleli, jak sebrat vzdělancům jejich tituly, dělali to proto, že se jich báli, že jim záviděli a že chtěli jejich koryta a peníze.

Ale když roztomilá osůbka vystupující pod žertovným pseudonymem statutární proděkan začala nehorázně vyhazovat stovky studentů ze školy, prospěch z takového počínání byl záhadou. Někteří tvrdí, že i přijetí nového občanského zákoníku je křivdou páchanou na nevinných, konkrétně na nevinném národu, který bude muset podle tuhých feudálních pravidel zkoušet žít i v třetím tisíciletí.

Pan Okamura na svém blogu na idnes včera napsal: „co nastane, pokud Pospíšilovy návrhy změn projdou…to bude teprve peklo, nesrovnatelně horší než to, kterým jsme prošli v 90.letech.“ Podobně jako se jiní na jiném serveru zamýšleli nad tím, že je úžasné, kolik lidí pořád věří lžím paní Dvořákové, podivuje se i pan Okamura: „Pozoruhodné ovšem je, že i když právníci v celé zemi se chytají za hlavu, média a veřejnost stále trpí pocitem, že ten člověk – ministr spravedlnosti – absolutní a nezpochybnitelně právní superpackal, je muž na své místě.“ Konstatuje také trefně, a bohužel pravdivě, že nový občanský zákoník v hlouposti, zbytečnosti a nesmyslech jiné zákony daleko trumfuje (a to i nový zákon korporátní, o němž poznamenává, že „v kodexu je tolik nesmyslů a zbytečností, že, pravda, nějaká chybějící pojistka proti tunelům je jen třešnička na kočkopsím dortu“).

Ale ministr nám přece netají svou diplomku, protože je zlý, naopak. Co kdyby se nám při jejím čtení udělalo nevolno?

A tak je ještě štěstí, že „reportáž, kterou natočila TV Nova se svědkyní tvrdící, že diplomku panu ministrovi psali spolužáci, se vedení podařilo úspěšně stopnout“ (jak píše pan Tomio tamtéž, konkrétně v úvaze: Vláda se opět chystá legalizovat podvody). Ministr nás nechce krutě vytrestat tím, že budeme žít v temném věku bez práva, který nutně zavládne po přijetí jím prosazovaných předpisů.

Chce jen profitovat z jejich prosazování, než národ přijde na to, jaká je to hrůza. Pan ministr je prostě laskavý a z duše hodný člověk.

Pan Rampula, pražský vrchní státní zástupce, mu včera navrhl podat kárnou žalobu na pana nejvyššího zástupce (protože ten prý něco zkazil tak parádně, že mu to otloukl o hlavu až Nejvyšší soud). Uvidíte, že laskavé srdce páně ministrovo nic takového neudělá, že mu to jeho vrozená dobrota prostě nedovolí (možná by mu to nedovolil ani jeho kmotříček, který ho podle pana ministra školství vodí jako maskota, ale který je sám také laskavost sama: vždyť podle médií panu ministrovi laskavě odsouhlasil i pana nejvyššího hned na první společné schůzce).

Kromě vyložených úchylných sadistů to opravdu nebývá tak, že lidé konají zlo jen pro zlo samotné, i když bezuzdné vyhazování stovek studentů z plzeňských práv tak zprvu vypadalo.

Ale ta úleva po zjištění, že lidé jsou svou podstatou dobří (a že bylo jen třeba volných zájemců o studium, které proto z Plzně vyhnali). Osůbka vystupující původně pod pseudonymem statutární proděkan, jak se ukázalo, jen připravovala akreditaci na vysoké škole pana profesora Dvořáka.

Připravovala ji, jak je jejím dlouholetým zvykem, pečlivě a poctivě, ať již pitím vína s profesorkou Dvořákovou (pro připomenutí klikněte na Úvahy a pak na Ilustrovaná II), nebo vyhazováním studentů ze školy, kde studovali původně.

Bože, to je úleva.

« Zpět