Únorové opium

Není droga jako droga. Některé nám pomáhají přežít. Třeba takový optimismus.

Optimismus je opium lidstva, napsal kdysi románový hrdina pana Kundery na pohlednici, načež byl svými spolustudenty vyloučen ze studia i normálního života.

Nechci teď připomínat, že vylučování spolužáků i všech ostatních ze studia i běžného života je prostě krédem a životním způsobem čelných českých marxistek (mezi něž třeba pan premiér řadí zejména notorickou paní komisní předsedkyni), ba i marxistů (dámy ovšem mají přednost).

Přesto, že zavilí reformátoři ze všech drog potírají nejvíc optimismus, neboť právě příšerné věštby i pomluvy z přítomnosti a minulosti ti, kdo jsou líní myslet, poslouchají nejraději, je přece jen dobře, že si můžeme aspoň občas šlehnout (optimismu, pochopitelně).

Od víkendu se nám rýsuje útěšná zpráva, že by na nás od nejbližšího Nového roku snad nemusela spadnout tíživá feudální pravidla, jež byla sestavena do supermoderního nového občanského zákoníku.

Různí ministři zvolna připouštějí, že by takovou radost nemusel státní rozpočet unést.

Například vyplácení sociálních dávek na bohužel zmizelé děti třeba ještě desítky let po jejich zmizení. Podle § 74 odst. 2 nového občanského zákoníku totiž člověka, který se stal nezvěstným před dovršením 18. roku věku, nelze prohlásit za mrtvého před uplynutím roku, v němž uplyne dvacet pět let od jeho narození.

Abychom ovšem informovali vyváženě, musíme na tomto místě zmínit, že aspoň odklad účinnosti nového občanského zákoníku by měl sice účinky nesmírně blahodárné, ale přinesl by také některá naprosto totální negativa.

Notorický pan ministr kmotrovské spravedlnosti mimo jiné připomíná, jak tragické by bylo, kdyby nový občanský zákoník nenabyl účinnosti, vždyť jsme poslední zemí Evropy, jež moderní občanský zákoník ještě nemá.

Což je, jako vždy, naprostá a stoprocentní pravda. Francouzi třeba už dávno mají moderní, pokrokový občanský zákoník, dokonce už od 21. března 1804. Španělé mají svůj novoučký pokrokový občanský zákoník (Codigo Civil) již od roku 1889, zatímco Němci si přijali moderní občanský zákoník už v roce 1896, ov3em s účinností až od 1. ledna 1900, protože je prý je neúnosně dlouhý. Což doopravdy je, protože má jen o sedm set paragrafů méně nežli náš nový občanský zákoník (abych nepřeháněl, přesně o 696).

Dokonce i to bankrotující Řecko si pořídilo nový občanský zákoník aspoň v roce 1944.

Tady sami lapidárně vidíte, o kolik se za moderní Evropou zpožďujeme se svým občanským kodexem až z pradávného roku 1964.

Pokud by na nás spolu s novoročním sněhem nový občanský zákoník nespadl, přišli bychom ovšem o celou řadu podstatných, závažných a zásadních změn, jež nový kodex přináší.

Například Hospodářské noviny už 8.února upozornily na vybrané zásadní změny:

Například soud bude moci uložit vlastníkovi pozemku, aby jej oplotil.

Jaký zásadní rozdíl proti nynější, dávno překonané úpravě, kdy podle § 127 odst. 2 stávajícího občanského zákoníku soud může vlastníkovi pozemku uložit, aby jej oplotil.

Noviny upozorňují i na další novinku: „dědit se budou i dluhy zemřelého – a to až do celkové hodnoty dědictví.“

Nic takového dnes skutečně neplatí. V § 470 odst. 1 našeho zastaralého občanského zákoníku jen trapně stojí, že dědic odpovídá do výše ceny dědictví za zůstavitelovy dlu­hy.

Co se dál píše v tisku? Tak třeba: „Konkrétní věci bude možné odkázat konkrétním lidem. Třeba muzeu obraz, peníze charitě a sbírku známek vnukovi. To dnes není možné“ (konec citátu).

To dnes opravdu docela určitě možné není. V § 477 odst. 1 občanského zákoníku totiž stojí, že v závěti zůstavitel určí dědice, popřípadě práva a věci, které jim připadnou (třeba obraz muzeu, peníze charitě nebo sbírku známek vnukovi).

Vidíte sami ten propastný rozdíl?

Co dál? Například (opět ihned.cz, 8.2.2013): „jedna špatně napsaná část smlouvy už nebude znamenat neplatnost celého kontraktu.“

Jaké nevyhovující, přímo odporné, ustanovení že pořád ještě máme dnes? Podle § 41 nynějšího občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část.

Myslíte, že bez těchto zásadních změn bychom vůbec mohli žít?

« Zpět