Úterní záhady

Život na nás valí jednu záhadu za druhou. Dokonce i v úterý. Takže: věřitelé, pozor!

Že byste snad od ledna 2014 měli smůlu?

Musíme si totiž klást otázku, jak to bude od ledna 2014 s dluhy? Podle § 25 nového občanského zákoníku se na počaté dítě hledí jako na již narozené, ale ouha: jen pokud to vyhovuje jeho zájmům.

Dluhy logicky nevyhovují nikomu, nebudou tudíž nejspíš příliš vyhovovat ani nenarozenému dítěti: takže věřitelé mají prostě smůlu.

Proč člověk, který může chodit, může odkázat svůj majetek nebo jeho část nemocnici, lékaři, sestřičce, nebo třeba i blázinci, kde se léčil, zatímco člověk, který nemůže chodit, nemůže ani odkazovat?

Podle § 1493 našeho nového moderně feudálního občanského zákoníku přeci ten, kdo pobývá v nemocnici, blázinci či podobném zařízení nesmí jeho zaměstnancům ani oné instituci odkázat nic ze svého majetku, leda když závěť o tom pořídí veřejnou listinou (notářským zápisem). To však neplatí (takže může odkazovat po libosti co chce komu chce), pokud sice závěť nepořídil notářským zápisem, ale mohl by to bez obtíží udělat (neboli: pokud může chodit). Takže si hlídejte nohy, ať můžete v klidu psát závěť.

Za temného středověku s leckterými z těchto mouder určitě měli nějakou zkušenost, že bychom se jich na to zeptali, nebo to prostě nějak zjistili? Třeba prostřednictvím nějakých vykopávek.

Už jsme se kdysi zmiňovali o tom, že archeologové objevili (vykopali!), že eskymácké ženy v šeru dávných věků kradly ledním medvědům medvíďata a kojily je.

Některé vědecké postupy nám však prostě zůstávají utajeny. Například jak lze zjistit kojení medvědů prostřednictvím sebehlubších vykopávek. Nebo pomocí jaké rozumné úvahy se dá dospět k závěru, že doba od 22.6.1998 do 16.10.2002 (podle nás povrchních hnidopichů bez fantazie cca čtyři roky, tři měsíce a tři týdny) trvá jen tři roky (jak napsal pan vždycky náměstek pod univerzitním č.j. R-583–10), anebo že od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc (0,12 roku neboli 43 dnů, č. R-595–10). Že bychom se prostě zeptali?

To by byl zajímavý způsob, jistě použitelný i v případě mnoha jiných nejasností.

Proč je 1,5 filozofického profesora (dvanáct filozofických profesorů a docentů zajišťuje bezpečnou akreditaci celkem osmi studijních programů), případně třináct olomouckých právnických docentů a profesorů o tolik, či dokonce tolikrát, víc než pětadvacet plzeňských právnických profesorů a docentů? Že bychom to zjistili prostřednictvím nějakých vykopávek? Třeba dotazem?

Záhadou mi ovšem bylo nejenom to, jak archeologové zjistili z vykopávek, kdo koho kdysi kojil, ale i to, proč to vlastně eskymácké ženy činily.

Dočetl jsem se však, že důvodem kojení medvíďat bylo, aby přivykla lidem, protože takto přivyklý medvěd pak zpravidla vyřadil člověka ze svého jídelníčku. Lední medvěd tak byl domestikován o tisíce let dříve, než pes. Jenže se to někde cestou pokazilo a medvěd nám pěkně zdivočel.

Jak vidíte, nic není navěky.

Notorická paní komisní taky říkala, že dá ruku do ohně za to, že na plzeňských právech je všechno v naprostém pořádku, a že na pohodlnou akreditaci stačí v podstatě jen jeden profesor (ten, s nímž se jí pěkně pije), a teď říká, že 25 jich je málo. Prostě se to někde cestou pokazilo a, však víte.

« Zpět