Úvěrovaní

Že v novinách píší pravdu a nic než pravdu, jsme si zrovna na těchto stránkách ukázali už mockrát.

Protože dobré zboží se chválí samo, setkáváme se dnes a denně s mohutnou propagandou, jež chválí nový občanský zákoník. Který se pochopitelně sám nechválí.

Ostatně, z uvedeného pravidla existuje celá řada výjimek.

Notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti se přece taky chválí, kudy chodí, ba i sedí či leží, a představuje tak z onoho pravidla opravdu velmi nápadnou výjimku.

Takže nás dnes na Novinkách.cz srdceryvně poinformovali, že dlužník zanikne (v propagačním článku nazvaném, jak také jinak: „Dlužník zanikne…“).

Článek nás rovněž upozorňuje na smutnou skutečnost, že nový občanský zákoník byl sepsán lidmi blízkými panu exministrovi (osobou blízkou je dokonce i podle nového občanského zákoníku manžel, registrovaný partner, rodič, bratr, snoubenec, milenec, ale takhle to nejspíš míněno nebylo).

Je sice škoda, že nový občanský zákoník byl sepsán lidmi blízkými panu exministrovi a nikoli přímo panem exministrem, ale vlastně je to nakonec dost jedno.

Notorický pan exministr, když ještě byl jen obyčejným exministrem (vyhozeným z vlády teprve dvakrát) reformoval přece nejmenovanou právnickou fakultu sveřepým pokřikem „Reforma!,“ zatímco když se stal potřetí ministrem kmotrovské spravedlnosti, reformoval justici a přilehlé okolí pokřikem zcela a zásadně odlišným (povykoval totiž: „Reforma!“). Kdyby mu namísto reforem byla svěřena tvorba nového občanského zákoníku, povykoval by buď ze zvyku „Reforma!,“ případně nově „Občanský zákoník!,“ což by bylo jednak jedno a jednak všechno. Spousta lesů by nemusela padnout nadarmo na vytištění obřího kodexu a nikdo by ho nemusel číst.

Autoři z okruhu osob blízkých panu exministrovi dosáhli ovšem stejného cíle (aby zákoník nikdo nemusel číst), a protože jim je zlomyslnost zcela cizí, hned do ustanovení § 2 odst. 2 napsali, že se nikdo nemůže dovolávat slov zákona proti jeho smyslu (takže ho vlastně číst netřeba).

Jo, kdyby to byli jacísi zlovolní šotci, mohli to napsat třeba do § 3080 a nikdo by se k tomu nikdy nepročetl.

Nicméně, denní tisk si vzdychá (či pochvaluje?), že zmizí dlužník, tedy pojem dlužník, ba i pojem věřitel, a budou nahrazeny pojmy úvěrující a úvěrovaný.

Vidíte, a já jsem až dosud v § 301 odst. 2 četl, co se všechno stane „nedostane-li se dlužníku zaniklého spolku sdělení, kdo je jeho věřitelem.“ Cosi o dlužnících a věřitelích se píše v obou odstavcích § 589, ba i ve všech následujících až do § 592 a ve velké spoustě dalších. Rekordmanem se zdá být § 644, kde v jediné krátké větě najdeme slovo dlužník hned třikrát.

Zatímco slova uvěrující a úvěrovaný se vyskytují jen v mizerných šesti paragrafech (§ 2395 až 2400).

« Zpět