Už Nero

sice věděl, jak na to, ale pro případ, že by někoho zaujaly mediální vykopávky, dovolujeme si cosi připomenout v P.S.

Takže nás trápí horko a také sucho. Nechápu, že odpovědné osoby (asi nejsou tak docela odpovědné, takže by možná měly být nekompromisně pohnány k odpovědnosti) tuto situaci neřeší. A přitom existuje tolik osvědčených řešení.

Jen posuďte sami: Snad všichni, kdo pokřikovali krkolomně vymyšlená obvinění, věděli, jak jsou krkolomně vymyšlena i kým. Snad jen málo bylo těch hloupých, kteří věřili. Plivali ale všichni, strženi strachem, že kdyby neplivali dost a nekřičeli dost nahlas, mohl by snad někdo myslet, že s těmi poplivanými mají něco společného.

Každý, kdo si to přečte, hned asi pozná oč jde.

Pokud se občas dokonce začetl do těchto stránek, je mu to hned jasné a už tady to výstižné hodnocení kdysi (asi tak před třemi roky) viděl.

Napsal to přece známý římský historik, jakýsi Suetonius (Gaius Suetonius Tranquillus) o dobách, kdy se císař Nero rozhodl potrestat přední muže a ženy Říma za to, že přiletí kometa. Jedno z věčných základních pravidel totiž zní, že je třeba co nejrychleji najít kohokoli, na koho se svedou všechny pohromy, protože hlupáci tomu uvěří.

Pravda, při hledání starých osvědčených moudrostí musíme být nadmíru opatrní.

Neplatí to jedině, pokud moudrosti hledáme v občanském zákoníku, vytvořeném osobami, jež svého času povýšily délku studia nad všechny hodnoty, takže jediná správná odpověď na otázku: Čím budeš, až dostuduješ? byla, že přece důchodcem (kdyby jim národ naslouchal, anebo ještě lépe, svěřil vládu, jak usilovně chtěli, bylo by po nezaměstnanosti: napřed by totiž člověk dlouhé roky standardně studoval, a potom by hned už byl v důchodu, prostě z promoce rovnou do penze). Poslušni Tolstého hluboké myšlenky (že nejvíc mluví ti, kdo mají nejméně co říci) nám nadělili aspoň věčně nový občanský zákoník. Pokud v něm hledáme hluboká moudra, pak s ohledem na morální kvality oněch dárců, nemusíme být nijak opatrní (stejně tam žádná moudra nenajdeme).

Samozřejmě, takový Thomas Hobbes kdysi vyslovil, že bez práva je člověk člověku vlkem, kteroužto větu si ovšem navíc vypůjčil od Plauta. Kromě plagiátorství a jiných nešvarů (na Oxfordu například studoval už od čtrnácti let) ještě učil, že že lidé museli vymyslet právo, aby svět mohl vůbec fungovat, což je pochopitelně nesmysl, neboť nový občanský zákoník taky nemá s právem nic společného, a jak pěkně funguje.

Vždyť mravní surovost a nemilosrdenství vždy se zatemnělostí a tupostí ducha ruku v ruce kráčí. Chtíč krutého pronásledování bližního svého jest rodným bratrem temného bludu a sestrou tuposti rozumové, mohli bychom ocitovat.

Jenže ten Svatopluk Čech, co to napsal, byl bohužel taky právník, tak snad raději ne.

Ale ani s jinými profesemi to nakonec není o moc lepší: vždyť takový Cesare Lombroso studoval na různých vysokých školách literaturu, lingvistiku, medicinu a dokonce archeologii, a nakonec se zmohl leda na to, že coby kriminalista charakterizoval rozenou pachatelku jako ženu, která nemá ráda mladé lidi, má zálibu v ovládání druhých a počíná razantně jako muž, skrblí, avšak přitom často holduje alkoholismu.

P.S. Některé dnešní tiskoviny mírně zmateně poreferovaly o plzeňském studentovi, který prý studoval dva měsíce a 13 dnů, což geniálně sečetl masivně placený univerzitní pověřenec (samotné univerzitě to vyšlo na 479 dnů). Předtím navíc na plzeňských právech studoval od června 1994 do října 2000, což se ovšem nepočítá, protože podle pana pověřence to nelze vyčíst z matriky studentů (vedené ministerstvem ovšem až od 1.1.1999 pro studenty přijaté po tomto datu). Samozřejmě nepsal diplomovou práci na tramvajové téma, to je sice naprostý blábol, ale zato zní velice senzačně. Chcete-li vědět víc, čtěte úvahu Úřední potvrzení a zejména úřední potvrzení, jehož kopie tam je.

« Zpět