yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Ve zdánlivě jednoduchých a prostých konstrukcích se často skrývají nerušená (vesměs temná) zákoutí.
Tak třeba najdeme v novém občanském zákoníku ustanovení (§ 1016 odst. 1), podle kterého plody spadlé na sousední pozemek patří vlastníkovi toho sousedního pozemku, což neplatí, je-li sousední pozemek veřejný statek (tedy chodník, řeka, silnice, park, prostě místo určené k obecnému užívání kýmkoli).
Rázem tu máme dvě kategorie občanů. Občané první kategorie, jejichž plody sice spadnou na sousední pozemek (který však je veřejným statkem), ale i tak jim dál patří. A občany druhé kategorie, jimž spadnou plody na sousední pozemek (který není veřejným statkem) a kteří mají rázem po ptákách, pardon, po plodech.
Jistě tedy není náhoda, že se nový zákoník rázně oprostil od takových nesmyslů, jako je rovnost.
Kdo by taky řekl, že v nápadu prověřit jednoho každého studenta univerzity zlovolně pojmenované po nejslavnějším tuzemském rycholostudentovi (nějaký Komenský nebo tak podobně se jmenoval ten pán co za tři roky, 1611 až 1613 vystudoval ke konci středověku dvě vysoké školy pět set kilometrů od sebe) se skrývá ohrožení prodejny tabákových výrobků a kuřáckých potřeb, případně periodického tisku a jiných všedních drobností, případně i místa přijímání sázek (což všechno je tzv. trafika). Už Josef II. přece rozhodl, aby se malé prodejny tabáku přidělovaly invalidům (i duševním) za jejich zásluhy o stát.
Já sice taky vím, že popel či prach v zubech nic moc, ale přesto pořád doufám, že prachu a popela pana Hegela ještě plné zuby nemáte. Ten pan Georg Wilhelm Friedrich vymyslel, že vývoj se odehrává po spirále, což je a není pořád dokola: je to pořád dokola, ale současně stále výš, s každou otočkou se dostáváme do stejné pozice na vyšší úrovni.
Tak třeba v sobotu známý novinář poukázal na podobnost dehonestace jedné západočeské právnické fakulty hned potom, co vláda zaváhala, zda jmenovat paní komisní znovu do úřadu, se současným hanobením jiné školy vzhledem k nebezpečí ztráty trafiky pro nejmenovanou notorickou paní předsedkyni, což uzavřel zvoláním: Na kostech studentů vzhůru do nového úřadu (Parlamentní listy 14.2.). Prostě vývoj po spirále: tehdy naletěli skoro všichni, dnes ve stejné situaci už nevěří ani novináři (aneb dostáváme se sice do stejné situace, ale na vyšší úrovni).