yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Bývala doba, kdy pan notorický exministr byl jenom pouhý poslaneček.
Ovšem už tehdy se družně kamarádil s neméně notorickou paní předsedkyní nejmenované komise pro likvidaci vysokého školství, a protože ona dáma rozhoduje zásadně podle svých pocitů a známostí (jak pravil pan premiér), dokonce s ní dohodl akreditaci pro plzeňská práva za pouhé zvolení někoho, s kým se jí dobře pije (jak o tom svědčí fotografie u úvahy Ilustrovaná II a také monolog páně exministrův na You Tube, případně nazvaný „Dohoda s Dvořákovou“). Musí ovšem jít o kvalitní víno, zbavené všech nežádoucích příměsí, zejména té podivné pravdy, která se tam podle přísloví občas vloudí (víno s takovou ohavností paní komisní rozhodně nepije a nepochybně se záhy zasadí o to, aby nedostalo akreditaci).
V rámci svého plzeňského třeštění, jak někteří renomovaní právníci a bloggeři označili její temná proroctví, nám s předstihem několika měsíců vyvěštila, jaké špatnosti na plzeňských právech najde, až se tam konečně někdy vydá na kontrolu (sice posléze nějakým nedopatřením nenašla, ale to je jen zcela zanedbatelná drobnost). Pan poslanec z paní věštkyně jistě už tehdy vydyndal, jak bude poslanecká profese v letošním létě hodnocena.
Podle nejnovějších výzkumů agentury CVVM ze všech hodnocených profesí jsou totiž nejméně úctyhodní právě poslanci. Není divu, tedy není divu, že si pan notorický exministr chtěl v žebříčku skromně polepšit, a všelijakými čističskými a metařskými výroky, jež si poměrně pracně a těžkopádně navymýšlel, zkoušel postoupit na metaře, resp. uklízečku. Ta je totiž v dotyčném seznamu alespoň předposlední.
Nakonec uspěl víc, než by kdo čekal. Ačkoli ho jeho pan expremiér zamýšlel vyhodit z ministerského křesla pro absolutní neschopnost, čističské aktivity a zametání ho katapultovaly zpátky na oblíbenou, ba přímo zamilovanou, ministerskou židličku, a ta je v zasloužené úctyhodnosti dokonce až třetí od konce.
Schopnosti se prý však nenabývají sezením na židli, ba kupodivu ani vyprávěním nesmyslů na ministerském chodníku (ačkoli fakultní schod se v tomto směru nebývale osvědčil; když z něj pan notorický exministr hlásal své reformy, žurnalisté se ho pro samý potlesk ani nezeptali, v čem by snad měly spočívat), takže se kruh jaksi uzavřel.
Ale stejně je to nespravedlivé.
Zatímco stávající pan ministr spravedlnosti nepodléhá mediální masáži, za což ho pochválil pan premiér, panu notorickému (či chcete-li, permanentnímu) exministrovi nespravedlnosti se nikdy nic podobného ani stát nemohlo, protože nikdy nebyl objektem mediální masáže, ale vždycky přece byl sám vysoce aktivním mediálním masérem.
Některé profese ovšem v hodnocení chybí, třeba objevitelé.
Přitom například pan notorický náměstek za drobný univerzitní peníze (pouhý milion či dva) objevil, že od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc (0,12 roku neboli 43 dnů), což moudře zvěstoval městu i světu pod univerzitním číslem č. R-595–10, tedy za erární poštovné.
Profesionální předsedkyně chybí taky.
Bohužel jen v seznamu CVVM.