Vaše Magnificence II

Jak jsem slíbil, dovoluji si předložit Vám další z reakcí na anonymní hanopis, přeposlaný plzeňskou univerzitou. Se souhlasem jeho autora byl krácen o víc než polovinu. Pokud fraška s odebíráním titulů odebírače neomrzí, mohly by použité argumenty snad posloužit i jiným. Takže:

Vaše Magnificence, vážený pane rektore,

dopisem ze dne 7.dubna 2010 mi sdělujete, že mi v příloze zasíláte Oznámení o zahájení správního řízení. V příloze mi byl doručen dvou a půl stránkový text, nikým nepodepsaný, neparafovaný, který není možno identifikovat ani žádným jiným způsobem. Tento text obsahuje sice pro mne záhadné „Vaše čj. R01927,“ neboli má jít zřejmě o číslo, pod kterým eviduji já sám nějaké písemnosti či spisy (jak plyne z označení „Vaše čj.“). Dovoluji si proto Vám sdělit, vážený pane rektore, že já pod č. RO1927 žádný svůj spis nevedu. Podle Vašeho sdělení by snad mělo jít o text, který je podepsán dočasným děkanem Jiřím Pospíšilem, dovoluji si proto zdvořile upozornit, že tento text není podepsán vůbec nikým.

Vzhledem k ubohé kvalitě tohoto textu ovšem jeho autora celkem chápu, pod takový text bych se také nerad podepisoval.

Jakkoli jde o anonym, sepsaný zjevně osobou bez právních znalostí (v médiích se objevily zprávy, že pisatelem by měl být magistr Korbel a že by mu za to měla být dána možnost fakturovat univerzitě až milion korun, ačkoli jako advokát s pozastaveným výkonem advokacie tuším nesmí fakturovat vůbec nic, nechce se mi těmto zprávám věřit, protože Vámi přeposlaný text vypovídá o tom, že jej zřejmě nemohl psát žádný právník), z velké úcty, kterou k Vám, Vaše Magnificence, vážený pane rektore, chovám, si dovoluji se k němu alespoň stručně vyjádřit.

Anonym, ať už se za ním skrývá kdokoli, mi oznamuje zahájení správního řízení jako správní orgán věcně a místně příslušný podle § 57 odst. 7 zákona o vysokých školách. Už jen proto, že jde o anonym, žádné správní řízení samozřejmě zahájeno nebylo…

Na mnoha místech už bylo řečeno, že § 57 odst. 7 zákona o vysokých školách stanoví, že vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu jsou veřejnými listinami. Kde z této věty Vámi přeposlaný anonym vyčetl jediné písmeno o příslušnosti, ať už věcné, funkční nebo místní, nechápe nikdo (protože tam nic takového nestojí).

Zákon o vysokých školách naopak v § 68 odst. 1 výslovně stanoví, že na rozhodování o právech a povinnostech studentů se nevztahuje správní řád (tj. zákon č. 500/2004 Sb.). Nejvyšší správní soud to v rozsudku sp.zn. 4 As 47/2006 ze dne 21.března 2007 výslovně potvrdil. I kdyby tedy v mé věci mělo být vedeno nějaké řízení, podle zákona by ani nemohlo jít o řízení podle správního řádu č. 500/2004 Sb…

Zákonem, jímž se záležitosti mého studia řídí, tedy není správní řád č. 500/2004 Sb., jak mylně nebo lživě uvádí anonymní pisatel, ale zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách… Pan prof. Šámal na str. 383 komentáře k trestnímu zákonu konstatuje: „Ani zákon č. 111/1998 Sb. nepočítá s případným odnětím uvedeného titulu…“ (titulu „Ph.D.“ jak plyne z textu citované strany komentáře).

Zákon o vysokých školách (č.111/1998 Sb.) také výslovně stanoví, že vysokoškolský diplom je rozhodnutí vydané v podobě dokladu, tedy že jde o tzv. doklad o absolvování studia. Zákon to výslovně říká v ustanovení § 55 odst. 2, § 57 odst. 1 písm.c) a v ustanovení § 57 odst. 4, které zní: „vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru.“ Nevím, zda na fakultě nepostrádají i zákon o vysokých školách, každopádně se jím neřídí, ale nahlédnout do něj lze například ve sborníku předpisů upravujících vysoké školství, který vydala Západočeská Univerzita v Plzni.

Absolventovi příslušného studijního oboru se podle § 57 odst. 6 zákona o vysokých školách vydává dodatek k diplomu. Ten také opravňuje absolventa k užívání akademického titulu. Podle § 55 odst. 2 zákona o vysokých školách je dodatek k diplomu, stejně jako diplom, dokladem o získání příslušného akademického titulu. Vzhledem k nízké úrovni anonymu, který jste mi přeposlal, mi není jasné, zda mi má být zrušen vysokoškolský diplom, a ponechán dodatek k diplomu, který podle zákona o vysokých školách také opravňuje k užívání titulu, a jaký potom má celá šaráda spojená s mou dlouhodobou, nedůvodnou dehonestací smysl? Tedy pokud je smysl jiný, než sice nedůvodná, ale o to intenzivnější dehonestace nepohodlných osob.

Podle § 55 a § 57 zákona o vysokých školách má tedy vysokoškolský diplom povahu rozhodnutí vydaného ve formě dokladu, takže rozhodně nejde o osvědčení (§ 58 odst. 8 zákona o vysokých školkách to navíc dokonce říká výslovně, protože rozlišuje mezi doklady o studiu a osvědčeními a konstatuje, že nejde o totéž, tak daleko však zřejmě anonymní pisatel nedočetl)… Protože vysokoškolský diplom je rozhodnutím ve formě dokladu (jak praví zákon o vysokých školách výslovně v § 55 odst. 2, § 57 odst. 1 písm.c), v § 57 odst. 4 a v § 57 odst. 8), lze k jeho zrušení přikročit jen ve lhůtách stanovených v § 96 odst. 1 správního řádu, tedy ve lhůtě jednoho roku od promoce a navíc jen ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se orgán dozvěděl o důvodech pro přezkoumání. Upozorňuji, že již v prosinci byla v médiích komentována zpráva týkající se doktorského studia a bylo zjevně záměrně prozrazeno mé jméno, navíc již počátkem října (měsíc předtím, nežli jste k tomu ustanovil Komisi) prozradil mé jméno jako adepta na odebrání titulu bývalý student pan Martin Marek. Kromě toho o potřebě odebrat titul několika provinilcům, mezi nimi i mně, hovořil v rámci přípravy voleb do Akademického senátu ZČU opakovaně student Hnětila a v médiích o tomtéž hovořil i nynější provizorní děkan Pospíšil. Lhůtu k zahájení přezkumného řízení tedy vedení právnické fakulty již dávno promarnilo.

Kdyby byl vysokoškolský diplom osvědčením (kterým podle zákona rozhodně není), platilo by, že osvědčení lze zrušit pro rozpor s právními předpisy (§ 156 odst. 2 správního řádu).

Právní předpisy v naší zemi vydává Parlament, případně Senát Parlamentu, vláda, ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy (jako třeba Česká národní banka) a za zákonem stanovených podmínek také orgány obcí a krajů. Univerzita ani fakulta právní předpisy vydávat nemůže (k čemu by potom byly volby, kdyby mohla?), takže porušení vyhlášek děkana fakulty není porušením právních předpisů…

Anonym, který mi bezprávně vyhrožuje zrušením diplomu, jej navíc nijak neidentifikuje, píše jen „Váš vysokoškolský diplom – Ph.D.“ To je jako kdyby mi povolili provoz „Vašeho auta“ a já si do technického průkazu napsal místo ostatních identifikačních znaků „moje auto.“ Svědčí to o celkově hanebné právní úrovni anonymního hanopisu, který jste mi přeposlal, a opravdu chápu, že takový paskvil nechtěl nikdo podepsat (myslím, že by se k tomu žádný právník hodný toho označení opravdu nenechal přinutit ani hrubým násilím).

Pokud je pravdivá informace, že Západočeská Univerzita zaplatila nebo zaplatí za tyto slátaniny cca jeden milion korun českých, pak si dovoluji zdvořile Vám doporučit, vážený pane rektore, abyste tyto platby urychleně reklamoval.

Anonym, který se vydává za správní orgán a dopouští se tak pokusu trestného činu přisvojení si pravomoci úřadu (podle § 324 trestního zákoníku) tvrdí v textu celou řadu nesmyslů a nepravd, dovolává se však přitom výsledků šetření Komise, kterou jste 30.října loňského roku ustavil…

Podle výtky, kterou mi anonym adresuje, chybí v mé dokumentaci jeden oponentský posudek. Podle Závěrečné zprávy Vámi jmenované komise, týkající se doktorského studijního programu, která je na rozdíl od zmíněného anonymu podepsaná „studijní dokumentace obsahuje vždy dva posudky oponentů.“ Nevím tedy, zda anonym pouze lže, nebo zda posudek z podkladů, které mu Komise předala, někam zahodil či ukryl, a domnívám se, že to není ani moje starost…

Je velmi úsměvné, že mi anonym vytýká, že posudek jednoho oponenta není podepsaný. Že to vadí zrovna někomu, kdo se sám bojí podepsat, je minimálně zvláštní…

Dovoluji si připomenout, vážený pane rektore, že dne 13.ledna 2010 jste novinářům z Plzeňského deníku měl sdělit, že jsem na seznamu pochybných studentů, zatímco 15.ledna 2010 jste témuž deníku sdělil, že se jedná o pochybení fakulty, ne studentů…

Ačkoli jsem byl dlouhodobě dehonestován jako tzv. „rychlostudent,“ je mi anonymem vytýkáno, že jsem studoval příliš dlouho. I to je ovšem spíše úsměvné za situace, kdy noví proděkani z řad absolventů fakulty studovali oba podstatně déle nežli já, o jejich blízkých ani nemluvě, dr. Hulmák, kterého pan Pospíšil nakrátko jmenoval vedoucím katedry, studoval sedm let, příznivec nového vedení dr. Šejvl dokonce osm, člen Vámi jmenované Komise dr. Psutka studoval rovněž sedm let a již zmíněný proděkan Bezouška, rovněž člen Vámi jmenované Komise, šest let. Za této situace je opravdu poněkud zábavné, pokud mi anonym vytýká příliš dlouhou dobu studia.

Pokud nechcete, vážený pane rektore, přistoupit na nezákonnou, podivnou hru, že vinni jsou jen ti, které vybere nový pan děkan proto, že mu nadšeně netleskají, bez ohledu na to, že vinni nejsou, budete se muset zabývat tím, že oba proděkani (Bezouška a Havel), nový garant celoživotního vzdělávání Bednář či nový předseda Akademického senátu Knoll studovali podstatně déle, nežli já. Pokud jsem já měl zavrženíhodným způsobem porušit svůj akademický slib tím, že jsem místo tří či čtyř let studoval 4,5 roku, jak naložíte s těmi, kdo studovali šest, sedm nebo osm let?

Je mi vytýkáno, že jsem zpracoval disertaci na pracovněprávní téma. Rád bych upozornil na sdělení děkana právnické fakulty, které bylo rozesláno všem studentům doktorského studijního programu a které si dovoluji v kopii připojit. V něm se konstatuje, že po dohodě s Akreditační komisí „lze v rámci oboru Občanské právo vypisovat také témata s pracovněprávní tématikou.“ Jen na základě toho také nynější pan proděkan Bezouška mohl předložit svou disertaci na pracovněprávní téma a obhájit ji, i když mu to trvalo o pár let déle, nežli mně. Nebyli jsme ostatně s panem proděkanem Bezouškou sami, kdo se zabýval pracovněprávní tématikou…

Jak jejich, tak moje disertační práce byly předloženy v dubnu 2008 ke kontrole Akreditační komisi, jejíž pracovní skupina, vedená prof. Ing. Vladimírou Dvořákovou, neshledala žádné nedostatky…

Už jsem se zmiňoval o tom, že anonym uvádí, že vychází z podkladů Komise, kterou jste jmenoval dne 30.října loňského roku. Podle zveřejněných údajů předsedala této Komisi paní prorektorka Pasáčková (PhDr., CSc.). Kromě ní a docenta Demjančuka (docent v oboru filozofie) byli členy Komise tři pedagogové právnické fakulty a dále studenti.

V prvé řadě tedy dnešní proděkan Bezouška, dr. Psutka a Mgr. Škvain jako členové této komise kádrovali sami sebe, kontrolovali své vlastní magisterské studium(Mgr. Škvain dál ve studiu už nepokročil), dr. Bezouška a dr. Psutka pak kontrolovali své vlastní rigorózní řízení a své vlastní mnohaleté doktorské studium. Nepřekvapí, že na svém vlastním studiu nenašli žádné nedostatky. Spíše překvapí, že neměli ani tolik slušnosti, aby se sami prohlásili za podjaté.

Pokud jde o studenty magisterského studijního programu, kteří kontrolují kvalitu doktorského studijního programu, jde o stejný postup, jako kdyby žáci základní školy kontrolovali kvalitu studia na gymnáziu (sotva lze uvěřit, že by páťáček mohl kontrolovat studium maturantů, o stejný případ však bohužel jde i zde)…

Komise, kterou jste ustavil, je tedy z velké části podjatá, ve zbývající části nekompetentní, někteří její členové zcela nepochybně vynášeli informace (student Martin Marek obsáhle v Otázkách Václava Moravce, volební speciál, v tn. cz. i jinde vysvětloval, že nejméně dva z členů komise mu sdělují její zjištění, včetně jmen a dalších osobních údajů dotčených osob. Podle ustanovení § 180 odst. 1 trestního zákoníku se trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji dopustí ten, kdo neoprávněně sdělí, zpřístupní atd. osobní údaje, které byly o jiném zjištěny v souvislosti s výkonem veřejné moci. Pokud trváte na tom, že jde o správní řízení, pak se nejméně dva členové Vámi jmenované Komise dopustili právě trestného činu podle § 180 odst. 1 trestního zákoníku.

Musím Vás proto upozornit, že se dovoláváte závěrů komise, která byla nejméně zčásti složena z pachatelů trestných činů!

Anonym, který mi byl Západočeskou Univerzitou v Plzni přeposlán, také poukazuje na pochybení při sestavení komise pro státní doktorskou zkoušku a komise pro obhajobu disertační práce, před nimiž jsem skládal účty ze svého doktorského studia. Jsem člověk pořádný, a ačkoli jsem mnohokrát uvažoval o vyhození listin, které se vztahovaly k mému dávno ukončenému studiu, nakonec jsem si je stejně ponechal. Jak se ukazuje, bylo to jen dobře…

Vaše Magnificence, vážený pane rektore,

myslím, že se mi podařilo doložit Vám, že obvinění proti mně vznesená jsou nepravdivá, absurdní, v některých případech zcela vymyšlená a v jiných dokonce nemožná, i pokud by však kterékoli z nich bylo pravdivé (což není), šlo by o chyby fakulty a také Západočeské Univerzity. Tak je to zřejmě se všemi obviněními, která noví představitelé fakulty chtějí vznést proti svým vlastním spolužákům jen proto, aby se mohli vyhřívat na výsluní mediální přízně a aby někteří z nich mohli těchto nepravdivých osočení využít ve volební kampani.

Pokud jde o mne, dosáhl jsem vzdělání především na jiných školách nežli na Západočeské Univerzitě, například titul „JUDr.“ mi byl udělen Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, a dosáhl jsem i vědecké hodnosti docenta. Byl jsem dlouhodobě pomlouván a dehonestován bez jakékoli možnosti obrany a mohl bych s mírnou nadsázkou říci, že mi zase o tolik nejde a nemám mnoho důvodů o titul „Ph.D.“ bojovat, když už jsem dokonce docentem, a když mi ostudu, kterou mi svými pomluvami přivodilo nové vedení právnické fakulty v Plzni, stejně nikdo neodpáře…

Vás, Vaše Magnificence, jsem si vždy cenil a vážil, a stále Vás chovám ve velké úctě. Dovoluji si proto Vás požádat, abyste nevystavil desítky absolventů plzeňských práv témuž zběsilému pomlouvání, kterému jsem byl vystaven já a několik mých spolužáků.

Dovoluji si požádat, Vaše Magnificence, abyste se zamyslel nad tím, komu celá aféra slouží a kdo z ní nezřízeně profituje, a abyste jako nejvyšší akademický funkcionář celé Západočeské Univerzity v Plzni nepřipustil hanobení jejích studentů a absolventů v zájmu chorobné ctižádosti několika jednotlivců, prahnoucích po moci, popularitě a funkcích, kteří se neumí prosadit svými schopnostmi, ale jen na úkor a po zádech jiných.

Všichni absolventi právnické fakulty složili do rukou Vašich nebo do rukou Vašeho předchůdce akademický slib, že zachovají Univerzitu ve vděčné paměti a budou ji podle svých schopností podporovat. Dovoluji si požádat Vás, abyste jim to umožnil, a nenutil je namísto toho s Univerzitou bojovat, nenutil je jít do krutého střetu s jejich vlastní alma mater jen proto, že si to několik nezřízeně ctižádostivých osob prostě přeje.

Síla učitele je v tom, že své studenty brání, nikoli v tom, že dovolí je zostouzet jen proto, že to odpovídá soukromým zájmům několika politicky činných snaživců, kteří chtějí této dehonestace využít jako neplacené volební kampaně.

Já jsem již zostuzen byl, a vím, jaké následky to přináší pro rodinu a všechny nejbližší takto pomluvené osoby. Dovoluji si požádat, abyste ostatní absolventy této trpké zkušenosti ušetřil. Podstatné je, že by byli nuceni pykat za chyby vysoké školy, pokud k takovým chybám vůbec došlo (má zkušenost svědčí spíš pro skutečnost, že jsou záměrně zatajovány nebo likvidovány existující dokumenty jen, aby se našly argumenty pro pomluvy).

Vaše Magnificence, vážený pane rektore,

pevně věřím, že ponecháte průchod právu a nepodřídíte zájmy Univerzity soukromým ambicím několika málo prospěchářů, a zůstávám

s úctou

Doc. JUDr. Jan Brázda, Ph.D.

« Zpět