Věčný plamen

nikdy nezhasne. V tom je jeho podstata.

Plamen věčného třídního boje, nekonečného sváru mezi komunismem a kapitalismem, zřejmě nikdy nezhasne.

Aspoň to tak vypadá.

I v novém občanském zákoníku najdeme stopy tohoto sváru a nelze ani dost dobře poznat, ke které straně třídního boje se přiklání víc.

Ano, přeje všelikému obchodování dosud nemožnému. Například obchodování s dětmi, vlasy, nehty, ba i vousy a chlupy a a jejich přisvojování bez ohledu na to, kde rostou.

Neboť z činnosti související se zprostředkováním osvojení nesmí nikdo získat nepatřičný zisk (§798), takže patřičný jistě ano (zatímco před účinností nového občanského zákoníku z této činnosti nikdo nesměl mít zisk žádný). Že podle § 112 smíme prodávat chlupy a nehty, to už ví každý, protože jsme se na to roky těšili a ve šťastném dnešku nechápeme, jak jsme bez toho vůbec mohli tak dlouho žít. A že se má za to, že souhlas k oddělení části těla, jež se zase obnoví, byl udělen, takže si lze vlasy, chlupy či nehty volně natrhat na komkoli, jistě netřeba připomínat. Tolik příklady nefalšovaného drsného kapitalismu.

Někde na pomezí je, že kdesi u hřbitovní zdi můžeme spokojeně vrhnout za peníze.

Neboť podle jeho § 2110 odst. 2 písm. d) nového kodexu přece kupující může od smlouvy odstoupit, pokud věc ještě před objevením vady spotřeboval. Stalo-li se tak jen zčásti, vrátí, co vrátit může.

Podobně na pomezí je i řešení situace, kdy někoho prostě zmlátíte. Podle § 2902 nového zákoníku totiž ten, kdo může a má vědět, že poruší právní povinnost (například vím, že někomu jednu vrazím, čímž poruším právní povinnost nikomu neškodit), oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu škody (…). Takže hlavně nezapomeňte na oznamovací povinnost: včas musíte dotyčnému oznámit, že hodláte porušit právní povinnost tím, že mu dáte po hubě.

Bydlení v luxusních hotelech zcela zdarma už patří na druhý břeh.

Podle § 1861 nového kodexu lze do čtrnácti dnů od uzavření smlouvy o poskytnutí ubytování od ní odstoupit. Byla-li již poskytnuta služba, nemusí podle § 1863 nového zákoníku po odstoupení od smlouvy vážený host hotelu už nic platit, neboli moderními slovy zákona „není z toho podnikateli ničeho povinen.“

Podle § 2966 odst. 2 nového zákoníku z důvodu slušnosti lze přiznat příspěvek na výživné i jiné osobě, pokud jí usmrcený poskytoval takové plnění, ač k tomu nebyl podle zákona povinen. Takže směle na přechod: Vaši náročnou milenku teď bude vydržovat nepozorný řidič.

Nemluvě o té radosti pást na cizím pozemku krokodýly, psy nebo ústřice (protože podle § 1279 odst. 1 nového zákoníku se právo pastvy vztahuje na každý druh hospodářských zvířat (a tahle zvířátka jsou dnes shodou okolností hospodářská).

« Zpět