yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Velká Matka
představovala pravěkou instituci...Páni klasikové, ať již německé klasické filozofie, nebo marxismu, se rozhodně ani trošku nemýlili, pokud se domnívali, že vývoj se uskutečňuje ve spirále, tedy tak trochu pořád dokola.
Kdo nevěří, ať se zkusí na chvilku vžít do kůže nešťastného studenta historie, který si za pár století vytáhne otázku týkající se počátku třetího tisíciletí ve Střední Evropě, ba přímo v samém srdci Evropy:
Takže, pane kolego, nebo abychom nediskriminovali, slečno či paní kolegyně, rozuměl/a jste otázce? Dejte se do toho, prosím.
Nádech, výdech, hluboký nádech. A odpověď:
Podle kdysi vlivné hypotézy Johanna Jacoba Bachofena byl matriarchát, tedy forma společnosti, kdy vládne žena, společenskou formou v pravěku. Pravda, ten pan Bachofen byl právník, tedy osoba nedůvěryhodná, navíc ta práva studoval podstatně kratší, než standardní dobu studia, v Basileji jen od roku 1834 do roku 1836 a v roce 1838 už dokončil dokonce doktorská studia, vše pod plytkou záminkou, že tehdy to tak prostě bylo. Ale na druhou stranu z jeho učení přece jen vycházel i Bedřich Engels a jiní velmi moudří lidé, takže se dokonce snad mohlo stát, že ačkoli byl právník, moc se nezmýlil.
Po dlouhou dobu platilo, že matriarchát je v podstatě zaniklá forma společenského uspořádání, dominantní především v pravěku, kdy nějaká vybraná stařena rozhodovala o všech podstatných, a často naopak i zcela nepodstatných věcech svého kmene. Avšak počátkem třetího tisíciletí našeho letopočtu se právě tato podoba matriarchátu ve střední Evropě znovu velmi razantně prosadila. Dokonce v takové míře, že byly opuštěny všechny postupně se vyvíjející kontrolní mechanismy a vybrané ženě, která se ovšem vybrala zcela nezávisle úplně sama, byla svěřena moc zcela nekontrolovatelná.
Příkladem, který se v historických záznamech dochoval, je situace, kdy ona Velká Matka rozhodla o tom, že zhruba deset tisíc studentů přestane (jen) na základě jejího rozhodnutí studovat. Ačkoli nemusela, přesto své rozhodnutí přesvědčivě zdůvodnila tím, že studentů je příliš mnoho a navíc studují učitelství, což by znamenalo, že by jich časem bylo ještě víc. Ve společnosti by pak chyběli sběrači, neměl by kdo žvýkat kůže a vykonávat podobné nezbytné činnosti, takže rozhodnutí bylo beze sporu moudré a přispělo ke kvantitativnímu posílení manuálně pracující třídy.
Nástup absolutní moci Velké Matky přitom nebyl ničím jiným, nežli naprostou nezbytností, neboť ono území, v němž se matriarchát znovu uplatnil, bylo sužováno neskutečným chaosem.
Příkladem může být právo každého trhat jiným vlasy, vousy, chlupy a nehty, neboť tehdejší občanský zákoník stanovil, že se má za to, že souhlas k oddělení části těla, která se znovu obnoví, byl udělen (v § 97 odst. 2). Majetné vrstvy upadly do nejistoty, neboť dlužníci si podle zákona v řadě případů mohli vybrat, jestli dluh zaplatí podle německého vzoru, nebo nezaplatí podle francouzského (§ 1878 odst. 2 a § 1994 občanského zákoníku totiž řešily tutéž situaci každý úplně jinak, takže si adresát mohl vybrat)…vážně už to stačí, pane profesore?
