Velkopáteční opakování

Velký pátek deštivý přinese rok žíznivý. Letos přinesl i opakování dávno známých faktů.

Zákony jsou v naší zemi tak komplikované a zamotané, že se v nich obtížně orientují už i samotní soudci, konstatoval na Veliký pátek pan místopředseda Nejvyššího soudu, a doplnil všeobecně známou notorietu: Právě nový občanský zákoník je doslova prošpikovaný absurditami.

Pan předseda Nejvyššího správního soudu moudře přikyvoval, že to je tím, že novou legislativu tvoří hlupáci (což musí vědět, neboť autory nového občanského zákoníku zná z nejmenované západočeské metropole, z níž pochází a kde oni ještě donedávna škodili, pardon, působili).

V prvé řadě se musím nového kodexu upřímně zastat. Vždyť nám důkladně vysvětluje celou řadu pojmů, které bychom jinak nechápali vůbec, anebo dočista špatně.

Kdyby nebylo nového občanského zákoníku, který definuje třeba pojem švagrovství (ačkoli pak už ho nikde nepoužívá), jak byste asi věděli, že „švagrovství vzniká mezi manželem a příbuznými druhého manžela“ (jak praví § 774)? A kdybyste nevěděli, kdo je Váš švagr, jak byste vůbec mohli žít?

Máte zábrany močit do řeky? Něco ve Vás Vám brání vysypat koš na trávník, do jezera nebo do malebných lesních hlubin? Jako přesvědčený ekolog si nejste jist či jista, zda olej z motoru Vašeho motorového miláčka opravdu můžete vylévat, kde Vám libo? Přece jen se Vám nechce ohrožovat životní prostředí.

Rádi byste někomu jednu plácli přes jeho nevymáchaná ústa, ale přece jen je Vám žinantní ohrožovat jeho zdraví?

Můžete ovšem být v naprostém klidu a pohodě a močit do řek a potoků, ba i vylévat do nich pohonné hmoty všeho druhu a kvality, jakož i plácat otevřenou i zaťatou dlaní do nevymáchaných úst.

Podle § 2987 skvělého nového kodexu přece „ohrožení zdraví nebo životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže (…).“

A jak byste asi tak mohli zkreslovat hospodářskou soutěž prostým močením do řeky nebo neméně prostým dotykem sevřené pěsti s něčí nesympatickou lícní kostí?

Ale, uznejte sami, stejně je to přece vrcholně nespravedlivé.

Když si kdysi na nejmenované západočeské právnické fakultě vymysleli nesmysly od vlastního kalendáře (v němž má rok někdy 1260 dnů, neb podle sdělení univerzitního č.j. R-377–10 je 126 dnů 0,1 roku, a jindy úplně jiný počet dnů, když třeba podle univerzitního č.j. R-584–10 je doba od 2.5.2004 do 23.8.2005 dobou dvou měsíců a třinácti dnů) až po ztrátu disertačních prací (posléze překvapivě nalezených v univerzitní knihovně, kde je samozřejmě nikdo nehledal) a ukázalo se, že si to jednak vymysleli a jednak jsou to nesmysly, zahalila se přece média do důstojného mlčení.

A teď, když se ukazuje, že to, co si vymysleli (v novém zákoníku) jsou naprosté nesmysly, začíná se o tom psát. To je snad přímo diskriminace.

Aspoň, že nikomu nevadí, že (věrni západočeské tradici, kdy v objektivní a nestranné komisi pečlivě prověřovali vlastní studium, studium svých rodinných příslušníků, přátel i nepřátel) v rámci objektivní a nestranné komise prověřují, zda se v jejich zákoníku přece jen nevyskytla nějaká chybička (zatím se zdá, že ve svém díle překvapivě žádnou nenajdou, neboť je skutečně skvělé).
Ale aby se nám za ten nevděk nakonec nepomstili tím, že ony zatím popírané chyby v rámci své skvěle honorované činnosti v oné komisi najdou a opraví je dalšími několika tisíci vysoce kvalitních paragrafů (neboť jak přece pravil lipský právnický rychlostudent Johann Wolfgang Goethe: Není nic strašnějšího, než blbost v akci).

« Zpět