Vina a trest

Víkend dává vždy trochu času k zamyšlení: můžeme se pokusit dobrat se merita věci a zadumat se nad otázkami viny a trestu.

Nestačí uvažovat tak, že paní komisní šéfová je osoba nezměrně vzácná. Vždyť kde jinde byste chtěli hledat ženu, jež pro svou opilost mocí, případně lecčíms dalším, chorobnou ctižádost, pomstychtivost, zlobu a jiné typicky mateřské vlastnosti zničí život téměř dvou tisícovek mladých lidí? Prostě je to osoba nesmírně vzácná (ve významu: zřídka se vyskytující). Kam se na ni svou vzácnosti hrabou blbouni nejapní, krakeni a jiné bytosti téměř nebo už se nevyskytující.

I když ten jeden mladý život, který ohrozil stres z jejího zlovolného, neodpovědného počínání, byl naštěstí včas zachráněn, takže obětí jsou stále jen sny, štěstí, budoucnost, důvěra a víra v tento svět dvaceti stovek studentů.

Jak jsem si už na těchto stránkách dovolil připomenout, velmi bychom těm zlostníkům křivdili, kdybychom si snad mysleli, že to dělají jen pro sebe.

To rozhodně ne, téměř jistě to nedělají jen pro sebe. Téměř jistě to dělají například pro peníze.

Proto jsou plzeňská práva vinna, a proto je jejich vina víc než prokázána (protože se to někomu vyplatí).

Ostatně posuďte onen ohavný zločin sami.

To, že profesoři jsou staří, že soudí na Ústavním soudu, že publikují tak, že se to paní šéfové nelíbí, to všechno jsou jen obyčejné záminky, jež se navíc téměř každý den měnily (jak jsme ke své smůle mohli sledovat), ostatně záminky povrchní a nepravdivé, jak ukázala zprávička Hospodářských novin, podle které plzeňská práva co do vědy předstihla olomouckou fakultu (které to však pohodlně stačí i na doktorský studijní program).

Konec konců, i ona vznešená prohlášení, že si plzeňská práva mohou přivést profesorů, kolik chtějí, a nic to na jejich osudu nemůže změnit (ačkoli do konce jejich akreditace bude ona skvostná rada starších ještě párkrát zasedat), jež by v jiné zemi byly minimálně zneužitím pravomoci úřední osoby, zatímco u nás měly prostým konstatováním neomezenosti moci, o tom svědčí nad jiné plasticky.

Kdeže, vina je docela jinde.

Za prvé jsou plzeňská práva prostě práva.

Tedy pro všelijaké instituce, realizující právnické studijní programy zaměřené na soudce a státní zástupce (například onen CEELI Institut, v němž se paní předsedkyni jistě tak dobře sedí), jakož i pro nové, progresivní školy těch, kdo utekli z Plzně před vlastní neschopností za lepším, konkurence. Dvouleté nesmyslné pomlouvání nesplnilo svůj účel, naopak, řadě lidí začalo docházet, že šlo jenom o duchaprázdné pomluvy, takže bylo třeba ráznějšího kroku.

Za druhé jsou plzeňská.

Jako pan ministr oné podle jedněch novin kmotrovské spravedlnosti a podle jiných zase nespravedlnosti. Kdyby tu studenti zůstali, mohli by o prapodivném počínání páně ministerském leccos vyprávět.

A vina je tady.

« Zpět