yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Mnohokrát jsme při různých příležitostech četli nejen známá, ale vpravdě výstižně a neomylně charakterizující, fašistická i komunistická provolání, například: školy jsme řádně očistili, provedli jsme značnou očistu jak učitelských, tak studentských kádrů, smýšlení studentů se po očistě profesorského sboru nápadně zlepšilo, což se ukazuje i v právnických spolcích, jež byly hlavním hnízdem reakce, nemůžeme opustit své posty, dokud nebude očista dovršena, musíme se důsledně a transparentně zabývat očistou fakulty, jimiž civilizaci k její malé radosti postupně obšťastňoval fašista Moravec, ještě větší fašista Göring, leninolog Zdeněk Nejedlý a jejich následovníci.
A kromě těchto podivných výroků, podle nichž se bezpečně dá poznat pravý leninolog či jiný ctitel hluboké totality, pokud možno vlastní, bylo neméně charakteristické vymezování vůči některým nesympatickým demokraciím, především Spojeným státům, jež můžeme shrnout třeba do zcela typického zvolání: Dohnat a předehnat!
A co čteme zrovna dnes?
Že biskup Samuel, vůdce sekty Amišů (což jsou většinou německy mluvící superortodoxní křešťané působící v Kanadě a Spojených Státech, kteří například nesmí jezdit autem, telefonovat a vůbec musí žít jako ve středověku) byl potrestán patnácti lety vězení za stříhání vousů a vlasů, tedy nikoli svých, ale svých spolusektářů (jež je v amišské kultuře považováno za největší pohanu i trest).
A co jsme četli včera?
Že sněmovna moudře a uvážlivě smetla snahy odložit účinnost našeho nového občanského zákoníku.
Takže: dohnali jsme a předehnali. Biskupe Samueli, honem uteč k nám.
Podle § 96 odst. 1 nového občanského zákoníku přece zásah do lidské integrity vyžaduje písemný souhlas, jen má-li být oddělena taková část lidského těla, která se již neobnoví. Ale když jde o část lidského těla, která se obnoví, podle § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku „má se za to, že souhlas byl udělen.“
Už teď se určitě formují skupinky mladých, nadějných sadistů, kteří nám budou na ulicích trhat nehty a holit hlavy, na rozdíl od Amišů ovšem zcela legálně.
Takže vítej, Samueli, svět podle Amišů, kteří musí žít jako ve středověku, je krásným světem podle našeho supermoderního občanského zákoníku.
Jenže co kdyby proti všemu očekávání svět podle Amišů nakonec přece jen nebyl tou světlou budoucností, ke které radostně směřujeme? Nechci samozřejmě šířit poplašné zprávy, když se porovná nový občanský zákoník a pravidla sekty Amišů, pak kromě toho, že zákoník je mnohem delší a rozvleklejší, je podoba jasná.
Jenže nějaká pojistka prostě vždycky zapotřebí je, a co kdyby k nám nakonec dorazilo nějaké to Arabské jaro?
Notorická paní komisní, notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti a pár dalších proto samozřejmě vzali v potaz, že ti ostatní zpravidla nevěří v islám a tudíž se jim nemusí coby nevěřícím ďaurům říkat pravda a zařídili se podle toho.
Ale aby měli v islámském světě nějakou skutečně pořádnou zásluhu, zapracovali do nového občanského zákoníku ustanovení umožňující (ba nabádající k) mnohoženství (Korán, 4,3), pro úplnou jistotu ovšem i k mnohomužství. Podle naprosto neoriginálního ustanovení § 659 nového občanského zákoníku manželství sice vznikne taky kladnou odpovědí muže a ženy na otázku položenou jim úředníkem (zda spolu chtějí vstoupit do manželství), ale „manželství vznikne i jinak,“ je-li zřejmé, že snoubenci prohlašují svou sňatečnou vůli.
Ve středověku nestačil k platnému manželství ani kněz, natož pak úředník, ale manželství muselo být náležitě konzumováno.
Vzhledem k tomu, jak daleko do středověku nás nový, moderní občanský zákoník progresivně vrací, co kdybychom právě onen akt, hm, konzumace, považovali za ten správný? Pak bychom tu hned měli muže ženaté se spoustou žen i ženy provdané za spoustu mužů?
Samozřejmě vím, že by to nepreferovalo jen islám, ale i mnohomužství přípustné třeba i Eskymáků, či kombinací obojího (jež se vyskytuje v Tibetu, byť zřídka).
Ale co kdyby nakonec přišlo Eskymácké jaro?