Vločková

Zase už nám vítr shazuje sníh ze střech na chodník.

Jakmile nastane ona národní katastrofa, kterou jsme si zvykli označovat jako nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, budeme sice moci radostně žalovat souseda, aby si svůj panelák přestavěl tak, aby z něj už ani vločka nespadla na náš krásný chodníček (§ 1019 odst. 1 zázračného kodexu nám dovoluje požadovat, aby soused přestavěl svou stavbu tak, aby z ní nepadal na náš pozemek sníh), ale zato nejspíš nebudeme ani tušit, co to takový sníh vlastně je?

Jo, když Vám soused nahrne na pozemek kvalitní fekálie, můžete si je sice radostně zadržet (podle § 1015 nového kodexu si můžete zadržet cizí movitou věc, způsobila-i újmu na Vašem pozemku), ale co když Vám místo užitečného hnoje zlovolný soused zasype pozemek sněhem?

Věcí v právním smyslu je přece podle nového občanského zákoníku (§ 489) vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebám lidí.

Takže po Novém roce samozřejmě bude věcí leccos z toho, co dnes není, a možná budeme tudíž moci spokojeně v nejbližším supermarketu kupovat deset deka Pythagorovy věty, půl kila Archimédova zákona či dokonce kilíčko nějakého zákona Keplerova. Což bych vlastně moc nedoporučoval, vždyť třeba takový Kepler byl vlastně ohavný rychlostudent (vystudoval si vysokou školu v letech 1589 až 1591, tedy za dobu podstatně kratší, než je standardní doba studia). A Archimédes na tom není zas o tolik líp (v jeho životopisech se totiž píše, že „jen velmi krátce studoval v Egyptě,“ prostě taky celkem typický rychlostudent).

Radši si tedy kupme kilo či dvě nějakého strašidla podle vlastního výběru, samozřejmě kromě těch, jež jsou dosud ve funkcích.

Jenže sníh? Únor bílý pole sílí, tak že by přece jen sloužil potřebám lidí? Kdo ví?

A přitom už nemáme toho správného pana ministra kmotrovské spravedlnosti, aby nám vše lapidárně a přesvědčivě vysvětlil mocným vysunutím brady na ministerském chodníku a neméně mocným zvoláním: Reforma!

Tedy, aby nám vše lapidárně a přesvědčivě vysvětlil, pokud mu jeho věrní úředníci nepřipraví podklady pro něco docela jiného (jako když se vydal přednášet ekonomům, jak referovaly Parlamentní listy.cz v článku „Pospíšil je obézní pohádkář,“ nebo když chtěl vládě předložit nějaký návrh zákona). Ovšem s ohledem na jeho neuvěřitelné schopnosti (schopen bez vady prakticky všeho) bychom možná ani podle přízvuku, s nímž by by pokřikoval ono slovo „Reforma!,“ nemuseli poznat, že jde vlastně o něco úplně jiného.

Notorický pan exministr totiž vždycky věděl, co se má, čímž se odlišoval od svých všelijakých kolegů.

Vzpomeňme si, jak skoro před rokem tehdejší pan školský ministr, poté, co poznal, že notorická paní komisní si počíná jako rozzuřená dělnice v padesátých letech, která při politických procesech odsuzovala nevinné podle stranického tisku a povelu, si zcela zcela překvapivě a nečekaně slova „Akreditační komise vydává souhlasné stanovisko…“ vyložil jako souhlasné stanovisko, ačkoli notorická paní komisní tím přece logicky myslela pravý opak.

« Zpět