yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Výstražná
Jako maják (který zřejmě vlastní, protože jí podle kolegů na něj kape) svítí paní komisní výstražně do dáli.Dnes a denně si při čtení zpráv, komentářů či jiných podobně depresivních, pesimistických textů připomínáme, jak moc je notorická paní komisní (případně její spoluautoři) k nezaplacení.
Teď nemám na mysli ony miliony vložené do pana vždycky náměstka za jeho pokus oživit gottwaldovskou tradici odebírání akademických titulů (nejlépe spolu se životem).
I když je samozřejmě třeba při každé příležitosti, jež se namane, připomínat heroický příklad pana vždycky náměstka, který za cenu obětování vlastní odborné pověsti či jejích zbytků a jinak jen za mrzký milion či dva (symbolická platba leda tak na kafe, jak tehdy poznamenal on i jeho tehdejší šéf) dokázal, že odebírat tituly v postgottwaldovské společnosti prostě nejde.
Nemám na mysli ani ony téměř nezaplatitelné platy, jež si nadělil notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti za svého naštěstí tuze krátkého působení v akademické sféře, nebo je alespoň nemám na mysli prvoplánově.
Kandidáti na prezidenta si v těchto dnech vytýkají svou politickou i jinou minulost a pamětníci při té příležitosti varovně připomínají nezměrné ohavnosti totality: znemožňování studovat spoustě mladých, nadaných, leč nepohodlných lidí, bezohlednou manipulaci lidmi prostřednictvím ovlivňování informací, zákazu studia či ohlupujícího předepisování názorů, vydávání vlastních, vesměs nízkých a zištných, cílů za veřejný zájem celé společnosti, zastrašování a tyranizování.
Díky notorické paní komisní komunismus v naší zemi už nikdy nezvítězí!
Neboť svou zásadovou a principiální každodenní praxí nám dnes a denně ukazuje jeho hrůzy: znemožňování studovat spoustě mladých, nadaných, leč nepohodlných lidí, bezohlednou manipulaci lidmi prostřednictvím ovlivňování informací, zákazu studia či ohlupujícího předepisování názorů, vydávání vlastních, vesměs nízkých a zištných, cílů za veřejný zájem celé společnosti, zastrašování a tyranizování.
A tak se jí nakonec v třetím tisíciletí splnilo to přání, s nímž kdysi dávno a dávno do rodné strany vstupovala (ze všech bránit demokracii – nebo to aspoň se vší statečností říká teď).
