Vývoj

Společnost se opravdu vyvíjí, některé věci jsou prostě příliš hnusné na to, aby se daly opakovat. Pamatujete si ještě, jak poněkud ztloustlý, ač jinak ještě celkem mladistvý, ministr spravedlnosti spřádal pikle s onou lidsky i jinak ohavnou věčně opilou, hm, řekněme sovětofilní kreaturou, a vymýšleli spolu, jak sebrat lidem nejen jejich způsob života, pověst, práci, studium, ale také akademické tituly (a to zřejmě proto, že skoro všichni ti titulovaní byli o tolik chytřejší a vzdělanější než oni)?

Pamatujete si ještě, jakými hlubokými myšlenkami hodlal vstoupit pan ministr spravedlnosti do historie (některé ovšem pocházejí z doby, kdy ještě ministrem spravedlnosti nebyl, navíc citace nemusí být přesné, protože jejich zdrojem je tisk): Je třeba nastoupit novou nekompromisní cestu důsledné a trvalé očisty právnického stavu a právnických škol (dovoluji si poznamenat: například od akademických titulů, na to se ale přišlo až později). Anebo: výběr právníků i studentů práv, a také advokátů, se musí řídit podle přísnějších kriterií, než dosud. Nebo také: obhajovat něco, co je v tak zásadním rozporu se schválenou linií, by mohlo zakládat trestný čin.

A čím kontrovala ona tak často opilá, ošklivá postarší sovětofilská (a dokonce poněkud prorocká, jak si dovolím ocitovat níže) kreatura, které se jeho nápad s odebíráním titulů zdál tak geniální?

Například: Mně stačí vědomí, že mi bylo umožněno podílet se na stavbě této velkolepé budovy pravdy, kterou lidstvo staví od nepaměti. Ona věčně opilá kreatura nám ovšem také alkoholem roztřeseným hlasem prorokovala: Přejde vás smích! Anebo v kocovině mumlala: Kdo nejde s námi, jde proti nám.

Přesně tak, jak je to učil už jejich velký učitel, ba přímo profesor: Právníky včetně studentů je třeba držet zkrátka, protože tihle mizerové často jednají hanebně. Pravil, jak jinak, Vladimír Iljič Lenin v roce 1905 (přesněji napsal do dopisu). Sovětofilní kreatura, jež opileckým hlasem věštila, že nás přejde smích a krutě připomínala, že kdo nejde s ní, jde proti ní, a taky se vychloubala, že staví budovu pravdy, byl samozřejmě Klement Gottwald, a ona moudra, že právnický stav i fakulty se musí důsledně očistit a že výběr právníků se musí řídit podle mnohem přísnějších kritérií, nám přinesl jeho zeť, ministr spravedlnosti a později obrany Alexej Čepička.

Není proto divu, že když někdo znovuobjevil ideu odebírání akademických titulů (jež zákon umožnil jen v letech 1950 až 1956), nedopadlo to s jeho skvělým nápadem nejlíp.

Pro připomenutí, návrh novely vysokoškolského zákona vycházející z toho, že podle platné právní úpravy akademické tituly nelze odebírat a diplomy rušit taky nelze, předpokládal, že to umožní ve lhůtě pěti let od dosažení titulu na základě posouzení věci několika profesory z oboru.

Pokud si ještě vzpomenete, v Plzni to zkoušel vyvádět místo několika profesorů sice pouhý osamělý magistr (který profesor by se k tomu taky propůjčil?), ale zato klidně sedm i více let dozadu.

Jen mi pořád není jasné, proč si pan magistr vždy náměstek tak zasedl na plzeňská práva. Proč si neposvítil třeba na to, jestli na semináře řádně chodil například Vasil Bilak?

A jak že to vlastně tenkrát ve sněmovně dopadlo? Argumentovalo se všelijak, například tak, že jde o návrat do nejtotalitnějšího komunismu, prý i tak, že nakonec v Plzni nebyla žádná tvrzená pochybení prokázána (to asi pan spravedlnostní ministr zrovna chyběl, jinak by jim to řádně vysvětlil), ale nakonec byl návrh hned v prvním čtení dne 16.3.2011 zamítnut.

Taky Vám uniklo, že by se novopečenci někde pochlubili s tím, že jejich geniální nápad zmizel v propadlišti dě­jin?

Teď si jen mohou leda lítostivě stěžovat na plagiátory. Tak jako Gross, Langer či Řápková už před lety ukradli a zveřejnili myšlenku na registr přestupků, která pana spravedlnostního ministra napadla těsně před nedávným Silvestrem, poněkud ztloustlý ministr spravedlnosti a zčásti prorocká sovětofilní kreatura (tedy Čepička a Gottwald) už na počátku 50. let opsali myšlenku, kterou pan nynější ministr, pravda, podle svých vlastních slov trochu ztloustlý, a zčásti prorocká a hlavně dříve sovětofilní, hm, paní komisní tak pěkně a originálně vymysleli někdy předloni.

« Zpět