Vzhůru do pozadí

- samozřejmě ideového!

Ačkoli se nový občanský zákoník zatím (naštěstí) nijak zvlášť neprojevuje v právní praxi, jeho ideové pozadí (čímž samozřejmě nemyslíme notorického pana exmiministra kmotrovské spravedlnosti ani nikoho z jeho oblíbenců, natož pak jejich pozadí, ať již ideové či jakékoli jiné), neboli ideje a moudra, z nichž vychází, nalézají v naší společnosti stále více a více místa (jak o tom konečně svědčí právě i poslední zprávy).

Jedni se, jak známo domnívali, že v rámci boje proti komunismu a ostatním totalitám nový občanský zákoník předkládá typicky totalitní ustanovení, aby je dokonale zesměšnil a znechutil i těm, kdo je až dosud uznávali a obdivovali. Typicky nový občanský zákoník stanoví, že dočasná stavba, což je i stavba, zřízená na pozemku, který stavebník může užívat jen dočasně, třeba hotel, pyramida a podobně, nebo stavba inženýrské sítě, třeba ropovod, je věcí movitou (§ 498 odst. 1 a § 506 odst. 1), kterou lze převádět moudrým pokýváním hlavy a ohledně které se má za to, že ji majitel, který nevykonával své právo po dobu tří let, (podle § 1050 odst. 1) opustil, takže si ji může (podle § 1045 odst. 1) přivlastnit úplně každý (až se na jeden pěkný plynovod a jednu hezoučkou rekreační chatu chystám). Tato pokroková a demokratická ustanovení převzal náš nový občanský zákoník z § 26 občanského zákoníku z roku 1950 (zákona č. 141/1950 Sb.).

Jiní se zase, jak rovněž známo, domnívali, že nový občanský zákoník nás vrací až ke středověkému právu a připomínali, že zatímco dávné městské předpisy zakazovaly pohyb obzvláště znečištěného dobytka po městě, je nový občanský zákoník přece jen poněkud tolerantnější, když (v § 1279 odst. 1) stanoví, že zvířata nadměrně znečištěná jsou z pastvy vyloučena. A když třeba v § 1303 a dalších upravuje reálná břemena, která jsou nejen podle komentáře k občanskému zákoníku z roku 1811, ale dokonce přímo i podle důvodové zprávy k našemu báječnému kodexu „institutem práva středověkého.“

Samozřejmě existuje i třetí skupina, podle které je náš nový občanský zákoník kombinací obou přístupů.

A nyní posuďte sami, jak to vlastně je.

Pro středověk bylo charakteristické velké nasazení fyzické práce i tam, kde by jí jinak nebylo zapotřebí. Nástroje se prosazovaly jen pomalu a třeba takový svatý Bernard jejich používání navíc zakazoval, protože usnadňovaly práci a vedly k (bezbožné) zahálce.

Pro komunismus zase byla typická značně nesmyslná řešení praktických otázek: zpravidla bylo zvoleno řešení technicky nejhorší a nejhloupější, neboť posilovalo vedoucí úlohu dělnické třídy oproti ohavným vzdělancům, zejména inteligenci.

A jaká je naše realita?

Z nové stanice metra nejbližší letišti nevede eskalátor, ale pouze obyčejné schody (jde tedy zjevně o řešení technicky nejhorší a nejhloupější, posilující roli dělnické třídy oproti vší inteligenci), takže kufry zmoženým cestujícím vynášejí nahoru vlastníma rukama pověření manuální pracovníci (tudíž jde o velké nasazení fyzické práce i tam, kde by jí jinak nebylo zapotřebí).

Zdá se tedy, že C je správně.

« Zpět