Za zásluhy!

Za zásluhy se dávala za mocnářství trafika. To už se možná nesmí. Ale za tak velké zásluhy by si zasloužilý přece jen něco zasloužil. Co třeba? Hádejte.

Chvíli po čtvrté ranní se na Parlamentních listech.cz celá řada politiků vesměs pravicových (byť sem tam souhlasí i nějaký ten zatím ještě opoziční) v nebývalé shodě zamýšlí nad tím, jak velkou chybou byla přímá volba prezidenta republiky, jak hrubě narušila ústavní rovnováhu mocí, jak tento neuvážený krok vlastně odporuje parlamentním tradicím naší země a co neskutečně zlého nám přinesl a bohužel ještě i přinese.

Ti, kterým jejich spolustraníci v čele s nynějším exministerským místopředsedou obětavě myli hlavu, ba ještě obětavěji i mydlili schody, nyní poukazují na to, že si už tehdy mysleli, že jde o populisticky nezodpovědnou pitomost, což už si nyní myslí i jejich mydlící spolustraníci, zatímco poslanec z koaličně partnerské strany již připouští, že „šlo o největší pitomost, jakou tato sněmovna provedla.“

Parlament podlehl hloupému populismu, vzdychá si další pravicový zástupce lidu, zatímco nezařazený poslanec, který tudíž už přesně vymezenou část lidu nezastupuje, smutně poukazuje na to, že džin se z láhve daleko lépe vypouští, nežli se do jejího úzkého hrdla cpe nazpátek.

Samozřejmě nemůžu odolat, abych nepřipomněl nezměrné zásluhy, jež v tomto směru má náš milovaný exministr kmotrovské spravedlnosti.

Třeba už na 17. senátní schůzi přece váhavé senátory plamenně přesvědčoval, že přímá volba nemůže naší parlamentní demokracii přinést žádné problémy. Parlamentní listy tehdy (13. února 2012) napsaly: Pospíšil vyvrátil obavy Rychetského.

Pravicový poslanec se ve svém povzdechu mýlí.

Sněmovna nikdy nepodlehla hloupému populismu (hloupému populistovi, to ano, to se jistě stát může, a stalo, ale pouhému populismu bez nosiče?).

Jen bych si dovolil velmi skromně připomenout, že ona tak úžasně a dokonale připravená a prosazená přímá prezidentská volba je upravena v Ústavě asi tak třemi paragrafy (respektive články, protože Ústava paragrafy nemá), a sice články 54, 56 a 58.

Podobně úžasně a dokonale připravený a zodpovědně prosazený nový občanský zákoník jich má shodou okolností asi tisíckrát víc. Že by byl tisíckrát líp připraven?

Jen mne znepokojuje, že nula násobená jakýmkoli číslem je podle matematiků pořád nula (ledaže by někdo po vzoru nejmenované západočeské univerzity sehnal milion či dva pro pana komukoli náměstka, který by to za tuto drobnou odměnu spočítal docela jinak se stejnou lehkostí a elegancí, s jakou vytvořil nakonec aspoň sedm rychlostudentů: když od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc, konkrétně O,12 roku neboli 43 dnů, jak napsal pod univerzitním č. R-595–10, to je pak z člověka rychlostudent raz dva).

Tak já jen pro jistotu, abychom si někdy příště nemuseli připomínat, jak poslanci o novém krásném občanském kodexu vypráví, že podlehli hloupému populismu a že je to největší pitomost, jakou tato sněmovna provedla.

« Zpět