Záhady nám pořád kazí

a nedá a nedá a nedá si pokoj, Werich jeden....

Po dalším z všeobecně oblíbených volebních víkendů se tedy zase můžeme vrátit k našim rovněž oblíbeným, případně neoblíbeným (podle stupně masochismu ) tématům, a bádat nad neprobádatelným, neb tajemství a jejich odhalování jsou hnacím motorem lidského uvažování a života vůbec.

Už třeba víme, že dům je součástí pozemku, ale pozemek je současně součástí části domu (ale pořád je záhada., co s tím).

Podle § 506 odst. 1 občanského zákoníku je totiž dům (budova) zhusta součástí pozemku, na němž je postavena (někdy to sice neplatí, ale velice často to platí). Byt je zase poměrně často tak zvanou jednotkou (podle § 1159 občanského zákoníku), kterou tvoří byt (nebo nebytový prostor) a podíl na společných částech nemovité věci, do kterých patří vždy i pozemek (podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku).

Jako věrné čtenáře záhadologické literatury, zejména nového občanského zákoníku, Vás nepřekvapí, když si půjdete zaplavat a najednou kolem Vás poplave nějaký ten pozemek.

Pozemek, či jeho část, totiž plave po vodách, aspoň podle občanského zákoníku.

Podle § 1069 nového občanského zákoníku, se velká a rozeznatelná část pozemku, kterou vodní tok odplaví k jinému břehu, stává součástí pobřežního pozemku, pokud k ní původní vlastník neuplatní své právo po dobu jednoho roku.

Pravda, podle § 506 odst. 1 občanského zákoníku je součástí pozemku i prostor pod jeho povrchem, což nám to pozemkové plavání trochu kazí. Jenže naštěstí si už zase můžeme, jako v celé řadě jiných případů, vybrat (zda pozemek plave nebo neplave, či přinejmenším drhne).

Samozřejmě, všechna ustanovení občanského zákoníku záhadná být nemohou, to by byla přece jen příliš velká inflace záhad. Jak už také dobře víme, občanský zákoník nám kromě záhad poskytuje i jiné, až neuvěřitelné radovánky. Ať si páni rybáři nechají zajít chuť na tučné pstroužky, kteří se mnohem lépe hodí k Vašemu nedělnímu obědu. Ať se hasiči zpoza plotu podívají, jak ten sousedův dům pěkně hoří. A páni z povodí ať si stromky zasadí ve vlastním okapu a nekazí Vám výhled na lepou sousedku!

Prostě si najdete nějakého přiblblého příbuzného nebo kamaráda a sjednáte s ním věcné břemeno, podle něhož nesmíte mít po okny stromy, nesmíte na pozemek vjíždět hasičskou technikou, nesmíte vstupovat na pozemek za účelem rybaření, nesmíte na pozemku trpět žádné chránění rostliny a podobně, a šup s věcným břemenem do katastru. Ustanovení § 981 nového občanského zákoníku nám totiž prozrazuje neuvěřitelně báječné řešení: „Je-li do veřejného seznamu zapsáno věcné právo k cizí věci, má přednost před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé.“ A věcná břemena existující ze zákona (tzv. legální, např. že hasiči při zdolávání požáru mohou vlézt i na Vaši zahradu) se přece do katastru nezapisují.

Prostě je to tak, všechna ustanovení občanského zákoníku záhadná být nemohou, některá se prostě jen líbí.

Takže jsme zase u pana Wericha, který nám tu záhadu, proč se tak líbí některá ustanovení občanského zákoníku, ba i důvod preferenčních hlasů pro jeho prosazovatele, už kdysi zkazil, neboli ozřejmil („co je blbý, to se líbí,“ pravil přece).

,

« Zpět