Zákon džungle

Zatímco totálně neschopný (jak pravil pan expremiér, který ho původně do funkce instaloval, v Právu) pan ministr kmotrovské spravedlnosti či nespravedlnosti šel do vězení (přesněji, šel na prohlídku areálu, ze kterého časem vězení bude), panu ministru školství byla doručena petice proti zvůli přední české marxistky (jak pravil pro sobotní Lidové noviny pro změnu pan premiér) se zhruba deseti tisíci podpisů (kromě členů akademické obce ji totiž podepsalo také několik tisíc rodičů, přátel a sympatizantů).

Pan ministr tedy bude v tomto týdnu rozhodovat, jestli počínání paní komisní šéfové bylo v souladu se zákonem. Už jsem přitom psal, že někteří lidé prostě vidí špatnost v čemkoli. Zajdete si na vínko, poradíte se, co dál a komu ublížit v budoucnu (viz ony už slavné fotografie u úvahy Ilustrovaná II), a představte si, některým podivným hnidopichům se to nelíbí.

Jak už jsem taky napsal, poradenské popíjení paní komisně šéfové je přece více než logické. V roce 2009 totiž začala bez potřebných konzultací prohlašovat, co všechno nestranně a objektivně objeví, jakmile za měsíc či za dva do Plzně dorazí na kontrolu, a nejenže všelijací nechápající nevděčníci namísto díků za skvěle chmurné věštby o ní psali, že třeští (například v v onom proslaveném článku „Plzeňské třeštění“), ale univerzita nakonec ve své ročence (z roku 2011, str. 99) události roku 2009 na plzeňských právech charakterizovala jako masivní porušení etických norem těmi, kdo mediálně pomluvili své odpůrce a s nimi celou fakultu (neboli porušení etických norem právě jejími přikyvovači a připíječi).

Přitom paní komisní svého času radila revolucionářům, jak zavést komunismus v Americe, a boj v džungli, ba dokonce vytváření džungle, je její druhou přirozeností (ne-li dokonce první), takže zákony džungle má prostě v malíku.

David Crombie svého času vyhledával nejhloupější zákony světa. Vedle floridského zákona zakazujícího pohlavní styk s dikobrazem či stanovícího, že parkující slon se zpoplatňuje jako zaparkované auto, vedle nejspíš protikorupčního havajského zákona (občanům se zakazuje strkat si mince do uší) či zákona zakazujícího nastupovat do letadla za letu (který sdílí stát Maine s Kanadou), zákonného zákazu odpalovat jaderné zbraně na veřejnosti (stát Utah) a mnoha dalších, stojí za zmínku italský zákon, podle nějž být profesionálním šarlatánem se zakazuje.

Kdyby totiž včas přispěchal na pomoc pan spravedlnostní ministr, mohl by využít svých výletů do Toskánska, kde se kromě lobbistů jistě setkal i s tamním právem, a přinést k nám tudíž sice italskou inspiraci (být profesionálním šarlatánem se zakazuje), jenže obráceně.

A kdyby to takhle pěkně obráceně prosadil, hned by počínání paní komisní bylo plně v souladu se zákonem, secundum legem, jak říkají právníci (což tím pádem ani pan ministr ani paní komisní logicky vědět nemohou), dokonce plně v souladu s jejím oblíbeným zákonem džungle.

« Zpět