yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Proto pomaličku začínáme mít jasno, proč byla plzeňská práva tak pomluvena, ačkoli jejich studenti reprezentují celý evropský kontinent na celosvětových odborných soutěžích, a proč se oněch podivných pomluv tak těžko zbavujeme.
Už Mark Twain ovšem svého času upozornil na zcela zásadní a markantní rozdíl mezi pomluvou a kočkou (kočka má totiž jenom devět životů), zatímco Einstein si zase posmutněle povzdechl, že žijeme v trudné epoše, kdy je snazší rozbít atom než pomluvu. Protože několik let vyučoval na vysoké škole v Čechách, jistě o tom věděl své, konec konců, kolegové jej přece promptně pomluvili, ba i udali, za nepřípustné chování, spočívající v tom, že se choval slušně k uklízečkám a navíc, považte, dokonce i ke studentům.
Pořád a pořád nás však něco mate. Pověřený pan vrchní státní zástupce nás sice včera na ihned. cz ujistil, že se nebojí ani o svého přítele ani o jiné členy své rodiny, a že Ministerstvo spravedlnosti nemá žádné kompetence v oblasti právní pomoci se Švýcarskem. Už jsem si dovolil několikrát opakovat, že článek 2 jediné, sice staré, ale pořád platné smlouvy o právní pomoci se Švýcarskem nás ujišťuje, že za naši zemi se Švýcarskem může jednat právě jen Ministerstvo spravedlnosti (konkrétně ve věcech občanských, jako je třeba náhrada škody, vymáhání ukradeného či zpronevěřeného majetku a podobně). Že by snad mezinárodní smlouva zveřejněná pod č. 9/1928 Sb. byla nakonec odhalena jako podivné čarodějnické mámení?
Nejspíš to bude daleko jednodušší: nemámí nás smlouva, ale za všechno mohou komunisté, kteří nám tehdy, v roce 1928, tvrdou rukou už stovky let vládli. Komunisté a navíc ještě slovakofilové. Řešení najdeme, jak jinak, v novém občanském zákoníku (tam totiž najdeme úplně každou pitomost).
Když jsem při brouzdání internetem narazil na komerční sdělení nabízející „dárek pro intimní chvíle, který vzruší opravdu každého,“ domníval jsem se původně, že se snad uživatelům sítě nabízí právě nový občanský zákoník (posléze se ukázalo, že nikoli).
To nic nemění na tom, že zmíněný pseudopředpis nepochybně rozruší minimálně každého myslícího člověka. Mne osobně překvapila celá řada šokujících odhalení z naší minulosti, jež nekompromisně přináší. Ukazuje se totiž, že nový občanský zákoník není jen vhodným dárkem pro intimní chvíle, ale také nástrojem odhalení historických nepravostí, který nám zetlelé pozůstatky inkvizitorů budou jen tiše závidět.
Až do doby, nežli s ním vyrukovali, jsem neměl ani tušení, že nám za Rakouska-Uherska vládli slovakofilní komunisté (fakt bych to do toho Franze Josefa neřekl, natož pak do jeho předků!).
Ale v důvodové zprávě k onomu veledílu (str. 583, str. 602, ba i jinde) se přece dočteme, že třeba pojem právní úkon je komunistickým slovakismem, a jako takový nemá v moderní feudální právní úpravě co dělat (takže z ní byl po zásluze vymeten).
Dvousetletý občanský zákoník, který je pro nynější pseudokodex zčásti vzorem (je sice poněkud staře feudální, ale hlavně přece jen až příliš stručný, protože má pouhých 1502 paragrafů, tedy necelou polovinu onoho moderně feudálního) nebyl, jak známo, nikdy úředně přeložen z němčiny. Jeho sedmnáctá hlava (§ 859 a další) nese tudíž oficiální název „von Verträgen und Rechtsgeschäften überhaupt.“ Když potupně zašťouráte ve slovníku, zjistíte ovšem, že das Rechtsgeschäft znamená právní úkon. A nahlédneme-li třeba do běžně užívaného překladu zákoníku z roku 1916 (Obecný zákoník občanský pro republiku Československou, nakl. Hejda & Tuček, str. 238, dotisk z roku 1917), skví se před námi hrdě, ba až drze, název oné sedmnácté hlavy: O smlouvách a právních úkonech vůbec!
Vidíte, jak leckdos skrývá svou pravou tvář? Tváří se nadutě jako habsburský císař, a přitom je to komunista a ještě ke všemu zakuklený slovakofil. Díky novému, moderně feudálnímu občanskému zákoníku ho však nyní snadno prokoukneme.
To proto, že občanský zákoník, jak pěkně napsal pan Okamura, ostatní právní předpisy, a to i ty z dílny týmu pana spravedlnostního ministra, trumfuje (počtem hloupostí, nesmyslů a zbytečností). Však to znáte: jaký pán, takový krám.