Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
T

yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.

Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.

 

Žalobní

Jestliže někomu pomůžete, sklidíte poměrně často nevděk a obvykle na Vás ještě pokud možno co nejrychleji zapomenou. Naopak, na ty, kteří Vám škaredě ublížili, navíc zcela bezdůvodně, si docela jistě budete pamatovat, i když se zlostným skřípěním zubů a huhláním sice výstižných a pravdivých, ale většinou mládeži totálně nepřístupných označení, hodně dlouho.

Takže, jak mi napsal jeden z Vás, není divu, že pan rektor vsadil na jistotu, neriskoval, že po krátkém výdechu úlevy a vděčnosti stovek studentů už po něm následně nevzdechne, hm, skoro nikdo, a rozhodl se co nejdéle setrvat v paměti nespravedlivě obviněných jako jeden z těch, na které si budou (sice se zlostným skřípěním atd.) pamatovat hodně dlouho. My tím pádem musíme upozorňovat na cesty, jimiž šlo novopečenské bezpráví, takže jsme si dovolili pro ty z Vás, jež zlý osud v podobě novopečenských výstřelků bohužel potkal, připravit potřebné právní nástroje.

Už jsme si tu kdysi napsali, že v minulosti byla uctívána docela jiná povolání, než dnes. Zatímco mnozí biskupové v raných dobách křesťanství museli u královských dvorů často suplovat šašky (pokud byli šašci třeba v pracovní neschopnosti, případně dočasně či jinak oběšeni za nějaký zvlášť podařený vtip), kněžky lásky byly odedávna uctívány téměř jako bohyně. Protože málokdo uměl psát, a tedy i opisovat, byli v hluboké úctě chováni i opisovači, ať už opisovali hluboké pravdy nebo totální nesmysly, jimž ani v prvém ani v druhém případě zpravidla sami vůbec nerozuměli.

Připomeňme si například onoho opisovače, který nám zachoval zjevně nepravdivé sdělení o tom, jak se objevilo ohyzdné slizké hovado s holou, zřejmě dutou, hlavou a křičelo nejhrubší pomluvy a nadávky (na nepravdivost přepisu vyprávění irského světce usuzuji proto, že ono hovado s holou hlavou vykřikující hlasem velikým, neboli hodně nahlas, všeliké sprosté nadávky měla být lochnesská příšera, existuje-li, tak zřejmě plesiosaurus, který však nejspíš neumí mluvit, ba ani nadávat). Občas jsme ovšem svědky všelijakých pokusů o otočení kola dějin nazpět.

Pornostar Cicciolina se například stala italskou poslankyní, anebo dnes nám je předkládán jako návrh nového občanského zákoníku opis vládního návrhu z konce 30. let minulého století. I když debaty, jež s voliči vedla poslanecká kandidátka z pestře pomalovaného tanku a nahoře bez, jistě musely být neobyčejně poutavé (doufejme ovšem, že něco podobného nám opisovači bezmála stoletého návrhu občanského zákoníku nenabídnou, neboť když dva dělají totéž, opravdu to totéž není), kolo dějin jen mírně zakolísalo, ale v zásadě nevybočilo. Což je dobře, neboť to znamená, že ani ti, kteří bez snahy o pochopení opisují pradávné texty, se znovu nestanou úctyhodnou profesí. Původně jsem chtěl poznamenat, že kdyby se v rámci úsilí o historický zvrat a společenské uznání opisovači aspoň drželi svého kopyta, případně svého pera (byť samozřejmě ani netuším, zda zmíněné pradávné texty opisovali kopytem či jinak), mělo by víc než tři sta studentů pokoj na učení. Jenže by to třeba bylo nespravedlivé, protože nezákonné dopisy o ukončení studia stovek studentů možná z opisovačského pera, ba ani kopyta,

nevzešly. Jak si ukážeme v následujícím vzoru žaloby (viz její část III.):

Krajskému soudu v Plzni

jako soudu příslušnému podle § 7 odst. 1 a 2 soudního řádu správního

Žalobce:… (bohužel někteří z Vás, je třeba uvést jméno, příjmení, datum narození a adresu)

Žalovaná: Západočeská Univerzita v Plzni, Univerzitní č. 8, 306 14 Plzeň (dále jen „ZČU“)

I. Rozhodnutím ze dne … č.j. rektor ZČU potvrdil rozhodnutí o ukončení žalobcova studia, a to přesto, že toto rozhodnutí je podle žalobcova přesvědčení paaktem.

Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne … 2010 pod č.j. …, je na něm uvedeno, že jím rozhodl statutární proděkan prof. dr. Eliáš, není však jmenovaným ani nikým jiným podepsáno a je označeno jen podpisovým razítkem. Rozhodnutí rektora ZČU bylo žalobci doručeno dne… Žaloba podle § 72 odst. 1 soudního řádu správního musí být podána do dvou měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí, tuto lhůtu žalobce dodržel.

D ů k a z: napadeným rozhodnutím (podle § 71 odst. 2 soudního řádu správního se opis rozhodnutí rektora ZČU připojuje k žalobě)

Podle § 68 odst. 1 zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. se na rozhodování o právech a povinnostech studentů sice nevztahuje správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), jak ostatně judikoval například i Nejvyšší správní soud v rozsudku sp.zn. 4 As 47/2006 i řadě dalších, přesto však lze na náležitosti rozhodování a rozhodnutí, jež neupravuje zákon, vztáhnout správní řád alespoň podle analogie (jež je podle nálezu pléna Ústavního soudu, sp.zn. sp.zn. Pl. ÚS 21/2004 přípustná, pokud je to ve prospěch subjektu, který není orgánem veřejné moci, konkrétně ve prospěch účastníka řízení). Proti rozhodnutím vydaným ve věcech práv a povinností studentů podle zákona o vysokých školách Nejvyšší správní soud v celé řadě svých rozhodnutí připustil možnost podání správní žaloby (například v rozhodnutí sp.zn. 3 As 35/2006 a mnoha jiných). Podle posledně citovaného rozhodnutí (sp.zn. 3 As 35/2006) je žalovaným vždy veřejná vysoká škola bez ohledu na to, který její funkcionář rozhodoval.

Podle § 56 odst. 1 písmeno b) zákona o vysokých školách může být důvodem ukončení studia také nesplnění studijních požadavků. Podle § 56 odst. 2 zákona o vysokých školách je v takovém případě dnem ukončení studia den stanovený studijním a zkušebním řádem dotyčné vysoké školy.

Podle čl. 28 odst. 1 platného Studijního a zkušebního řádu ZČU o ukončení studia pro nesplnění požadavku rozhodne děkan. Podle čl. 28 odst. 4 citovaného studijního a zkušebního řádu je dnem ukončení studia den, kdy rozhodnutí děkana nabyde právní moci.

D ů k a z: Studijní a zkušební řád ZČU

II.

V době, kdy bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, nebyla funkce děkana obsazena. Dosavadní děkan rezignoval vzhledem k ustanovením právních předpisů o střetu zájmů a volba nového děkana proběhla v říjnu 2010.

Podle čl. 12 odst. 1 Statutu Fakulty právnické ZČU zastupují děkana proděkani. Podle čl. 12 odst. 2 citovaného Statutu děkan může určit z proděkanů toho, který jej bude zastupovat v plném rozsahu. Podle žalobcova názoru však děkan může určit, že jej vybraný proděkan bude zastupovat jenom po dobu, po kterou on sám bude děkanem. Žalobce má za to, že pověření zaniká mimo jiné i se zánikem práva pověřovat. Nikdo nemůže někoho pověřit, aby vykonával jeho veřejnou funkci poté, co ji on sám ztratí.

Podle čl. 12 odst. 2 „jinak zastupuje děkana věkem nejstarší z proděkanů.“ Tím prof. Eliáš nebyl. Pokud tedy prvostupňové rozhodnutí vydal, bylo vydáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.

D ů k a z: Statut Fakulty právnické ZČU důkazy dále uvedené

III.

Je ovšem otázkou, kým vůbec bylo prvostupňové rozhodnutí vydáno. Podle § 69 odst. 1 správního řádu písemné vyhotovení rozhodnutí musí mimo jiné obsahovat podpis oprávněné úřední osoby. Ačkoli podle žalobcova názoru prof. Eliáš oprávněnou úřední osobou nebyl, ani tak není na rozhodnutí podepsán ani on, ani nikdo jiný. Podpis oprávněné osoby lze podle citovaného ustanovení správního řádu nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v.r.“s uvedením podpisu úřední osoby, která za správnost vyhotovení rozhodnutí odpovídá. Nic takového však na rozhodnutí uvedeno není, rozhodnutí neobsahuje žádný podpis.

Žalobci je známo, že tehdejší studijní proděkan vydal písemný pokyn, aby rozhodnutí nebyla podepisována, ale jen razítkována. O této skutečnosti je informován současný děkan fakulty, pro případ, že by to soud shledal potřebným, navrhuje žalobce jeho slyšení.

D ů k a z: dle textu, slyšení současného děkana právnické fakulty se navrhuje také k tomu, kdo byl nejstarším z proděkanů v době vydání prvostupňového rozhodnutí a kdy byla (resp. nebyla) funkce děkana obsazena

IV.

Rektor ZČU, který se zabýval věcí na základě žalobcova opravného prostředku, nepřihlédl k pravděpodobné nicotnosti prvostupňového rozhodnutí, zmíněné nezákonnosti tedy neodstranil, ale naopak, svým rozhodnutím popsanou nezákonnost stvrdil.

Žalobci proto nezbývá, nežli navrhovat, aby soud vydal tento

r o z s u d e k:

*I.Rozhodnutí žalované ze dne … č.j.… se zrušuje. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení…

II.Žalobce si dovoluje podle § 73 odst. 2 soudního řádu správního navrhnout, aby soud přiznal této žalobě odkladný účinek.

III.Žalobce si jako student vysoké školy dovoluje požádat o osvobození od soudních poplatků.*

(a protože nejste jako oni, nezapomeňte, následuje datum a hlavně podpis)

P.S. Asi bych přece jen žalobu pro jistotu poslal panu rektorovi pár dní před tím, než ji pošlete soudu. Přece jen je to Vaše alma mater, neboli matka, i když právě poněkud krkavčí, ale naděje, že aspoň rozum, když už ne cit, zvítězí, umírá vždy až poslední.

« Zpět

webdesign and programning
IDEAS DESIGN